Kim Hojon - Podivuhodná večerka

Vítejte ve večerce, která se drží nad vodou jen z posledních sil, přesto má moc měnit lidem život. Stává se totiž odrazovým můstkem pro jejich nové začátky a cestu k době samým. A přitom, nebýt trochu roztěkané majitelky v důchodu, mohl by to být úplně obyčejný obchod...

Paní Jom sedí ve vlaku, když si uvědomí, že nemá pouzdro s doklady a peněženkou, protože ho nechala ležet na lavičce soulského nádraží. Než se však kvůli tomu stačí začít stresovat, rozezvoní se jí mobilní telefon a hlas na druhé straně linky jí oznámí, že pouzdro našel. Domluví se na předání přímo na nádraží, a jelikož nálezce je bezdomovec, paní Jom mu dovolí, aby si z jejích prostředků koupil něco k jídlu. Když dorazí na místo srazu, je svědkem bitky, v níž se další bezdomovci pokouší nálezce okrást, on však pouzdro paní Jom ochrání, čímž započne jejich známost a následná spolupráce. Majitelka večerky totiž potřebuje nového brigádníka na noční směny a muž, který se jí představí jako Tokko, je na tuto pozici vhodným kandidátem.

Kniha není klasickým románem, spíše souborem vzájemně provázaných povídek, v jejichž čele stojí právě večerka a její zaměstnanec Tokko. Ten totiž, aniž by se o to vyloženě snažil, dovede působit na lidi zvláštním způsobem a ukazovat jim v životě správný směr. Přitom mnohdy stačí, aby se s nimi dal do řeči nebo prohodil nenápadnou poznámku, která v nich začne hlodat a pomůže jim pochopit, kam se vydat dál. Každá kapitola je příběhem jednoho konkrétního člověka, který večerku v nějakou chvíli navštíví. Čtenář se tak setkává s její majitelkou paní Jom a jejím nezdárným synem, dvěma zdejšími zaměstnankyněmi, zkrachovalou herečkou, která se snaží prosadit jako dramatička, vyčerpaným mužem topícím své zklamání v láhvi alkoholu nebo soukromým detektivem pověřeným sledováním právě Tokka. I na něj v závěrečné kapitole dojde a čtenář tak má šanci dozvědět se konečně i jeho příběh.

Celá kniha je vlastně soubor vyprávění o druhých šancích. Každý z hrdinů se totiž ocitá na životní křižovatce a musí se rozhodnout, kam bude pokračovat dál. Obvykle se jedná o lidi, kteří si ve vlastním životě připadají ztracení a marně přemýšlí, co by v něm měli změnit, aby znovu pocítili štěstí. Většinou jsou u konce se silami a setkání s Tokkem ve večerce je pro ně katalyzátorem, jenž je pošoupne správným směrem, přestože na začátku je pro ně pouze otravným prodavačem, který nepatřičně narušuje jejich soukromí dotěrnými poznámkami (ač nic takového obvykle nedělá). Kniha je tak zároveň i exkurzí do korejské společnosti a jejího fungování a kritikou nestálého tlaku na výkon, kvůli němuž lidé už vůbec nemají čas žít.

Každý příběh je vyprávěn z pozice jednoho hrdiny, s výjimkou závěrečného Tokkova vyprávění jsou všechny ve třetí osobě. Přesto z každého vyzařuje osobnost mluvčího i jeho společenské postavení. Jednotlivé charaktery jsou popisovány ve výstižné zkratce, aby bylo zachyceno to nejzásadnější, co z nich dělá danou osobnost, ale zároveň se nezabředávalo do zbytečných, pro příběh nepotřebných podrobností. Vyprávění je hodně popisné, autor tráví spoustu času v hlavách svých postav a jen málo se soustředí na dialogy, není to však v neprospěch plynulosti nebo čtivosti. Přesto je vyprávěcí styl specifický, přičemž jsou patrné kulturní odlišnosti mezi korejskou a evropskou životní zkušeností.

Podivuhodná večerka není klasickým románem, ovšem ani klasickou povídkovou sbírkou. Asi nejpříznačnější by pro ni bylo označení povídkový román. Jednotlivé příběhy se totiž navzájem proplétají a doplňují a večerka, v níž se všechno odehrává, se tak vlastně stává jedním z hrdinů vyprávění. Autor ukazuje zdánlivě banální lidské příběhy, které vytváří řetězec laskavosti, vlastně tak trochu efekt motýlích křídel. Stačí totiž naprostá drobnost nebo pronesená věta, aby se životy zúčastněných navždy proměnily. Kniha je velmi laskavým vyprávěním o druhých šancích, osudových setkáních a drobných okamžicích formujících náš život. Na jednu stranu je patrné, že vznikla v kulturně naprosto odlišném prostředí, na druhou je však svými tématy natolik univerzální, že dovede ke čtenáři promlouvat bez ohledu na to, odkud vlastně pochází.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete pořídit tady.