Balet je dřina, dřina a zase dřina, to Mélanie velmi dobře ví. Přesto mu je ochotná obětovat naprosto cokoliv a pro svou vysněnou roli klidně i uzavře smlouvu s ďáblem. Pokud si totiž chce zatančit jednu z titulních rolí v Romeovi a Julii, bude muset spolupracovat s Dylanem, svoji arcinemesis, která ji na jednu stranu neuvěřitelně vytáčí, na druhou je však velmi těžké jí odolat.
Mélanie vždycky tvrdě dřela, aby se vypracovala ve špičkovou primabalerínu. Na svou velkou šanci však zatím stále čeká. Naskytnout by se mohla teď, protože do pařížské Opery Garnier přijíždí slavný americký choreograf, aby pro ni nastudoval balet Romeo a Julie. To je dívčin úplně nejoblíbenější kus, takže po roli Julie přímo prahne. V souboru je však mezi sólisty tvrdá konkurence, takže dostat se k vysněnému partu nebude jen tak. Mélanie by však přece jenom mohla mít šanci. Svou pomoc jí totiž nabídne Dylan. Kolega, kterého sice nemůže vystát, který je však prvotřídní tanečník a mohl by ji dostat na vrchol.
Dylan má vlastní sobecké důvody, proč se rozhodne s dívkou spolupracovat, aby to však fungovalo, bude se muset napřed získat její důvěru. Z nulového vztahu se postupně přesouvají k přátelství a brzy ani jeden z nich nemůže popřít, že to mezi nimi znatelně jiskří. Reálné randění je však pro oba svým způsobem děsivé, protože to znamená otevřít se tomu druhému, ukázat své slabiny a stát se zranitelným. Odhodlají se zbourat ochranné bariéry, i když tím riskují, že si nechají ublížit?
Autorky se rozhodly stvořit romantický příběh zasazený do tanečního prostředí a okořenit ho trochou hlubších témat, úplně se jim to však nepovedlo. V mnoha rovinách totiž vyprávění extrémně klouže po povrchu, a i když hlubší témata nakusuje, vlastně se jim pořádně nevěnuje, což je škoda. Částečně je to dáno i tím, že potenciálně náročnějších otázek se v rámci románu otevírá příliš a zbytečně ho to zatěžkává, jelikož čtenář ztrácí přehled o tom, co se vlastně řeší a proč je to pro příběh zásadní. Bohužel jistá mělkost se propisuje i do charakterů, jelikož toho o nich sice zazní mnoho, ale máloco čtenáři umožní skutečně je poznat a pochopit jejich pohnutky. Nejpatrnější je to u vývoje vztahu mezi hrdiny, který není dostatečně věrohodně postižen a vlastně není jasné, z čeho se zrodil a vyvinul.
Broken Love je zasazen do baletního prostředí, které působí věrohodně, takže může být čtenářsky atraktivní, trpí však celou řadou nešvarů, z nichž tím hlavním je zbytečná rozvleklost. V textu se objevuje řada výplňkových pasáží a nadbytečných vět, které by bylo lepší pro plynulost příběhu spíše odstranit. Autorky mají sklony ke zbytečné popisnosti a tendence věci víc říkat než ukazovat, což jednak ubírá na čtivosti, jednak vyvolává dojem jisté povrchnosti. Přestože se totiž v textu otevírá řada potenciálně závažných témat, s žádným z nich se pořádně nepracuje a není dotaženo do konce. Navíc ani romantický vztah mezi hlavními hrdiny nepůsobí úplně věrohodně, protože schází jeho budování. Vyloženě špatné čtení to není, prostě nenáročná oddechovka, jejíž největší chybou je to, že není kratší.
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat