Lucy Honeychurchová tráví jaro v italské Florencii. Sice nemůže ani vystát svou sestřenici, která jí dělá společnost, ale nehodlá si tím zkazit svůj pobyt. Zvlášť když je to poprvé, co se ocitla za hranicemi Anglie. Jediné, co oběma dámám trochu kazí náladu, je skutečnost, že přes sliby majitelky penzionu nedostaly pokoje s vyhlídkou na město. Když tuto nemilou okolnost probírají u večeře, obdrží nečekanou nabídku od dvojice gentlemanů, otce a syna Emersonových, kteří pobývají ve stejném penzionu a shodou okolnosti výhled na Florencii mají. Jejich řešení výměny pokojů je nejprve odmítnuto jako nepřijatelné, nakonec na něj ovšem dámy přistoupí. A tím to vlastně celé začíná...
Lucy je typickým dítětem své doby. Je vychovávána v přísné viktoriánské morálce, která je prudérní až na půdu. Mladé dámy nemají fakticky žádnou svobodu a jediný okamžik, kdy se Lucy může cítit aspoň trochu nespoutaně, jsou chvíle, kdy hraje na klavír. Není proto divu, že v ní Itálie probouzí až dětinské nadšení. Všechno je zde tolik jiné, než zkostnatělá Anglie. A zdá se, že tato uvolněnost vyvolává v lidech nečekanou odvahu jednat tak, jak by se doma neodvážili.
George Emerson je velmi nekonvenční mladý muž, kterému otec sice poskytl prvotřídní vzdělání, ale neměl potřebu mu nějak přistřihávat křídla. Mladík tak sice společenská pravidla ctí, ale na druhou stranu se necítí provinile, když je má občas porušit. Ve chvíli, kdy potkává Lucy a slyší její hru na klavír, je mu jasné, že v ní dřímá stejná nezkrotnost, jako v něm. Zatímco on ji však s chutí projevuje, ona se drží zpátky ve své ulitě a raději lže sobě i jiným, než by se zamyslela nad tím, co skutečně chce a jestli není příliš troufalé to žádat. George se do dívky zamiluje téměř na první pohled. Povede se mu ji však přesvědčit, aby zahodila všechny společenské předsudky a provdala se za něj?
Pokoj s vyhlídkou není nijak komplikovaný svou zápletkou ani příběhem. Ve své podstatě tu jde o ženu stojící mezi dvěma muži, která se musí rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat její život. Pozdně viktoriánská Anglie totiž svobodné volbě tak úplně nepřeje a při vstupu do manželství je třeba zvažovat řadu faktorů. City sice hrají důležitou roli, ale stejně tak postavení a majetek.
Zároveň je román příjemnou freskou rozličných charakterů. Čtenář může narazit na figurky směšné, arogantní, nudné i zábavné. Všechny postavy jsou nicméně nesmírně živé, přestože mnohé z nich dost otravné. Sestřenice Charlotte se svými věčnými omluvami a ohledy je ve skutečnosti protřelou manipulátorkou, která ve výsledku obvykle dostane to, co chce, nelze jí však upřít dobré srdce. Cecil je typicky britsky nudný patron, který se cítí příliš důležitý na to, aby se zapojil do nedůstojných letních her. Na druhou stranu, většina z nich patří mezi typické zástupce své společenské třídy. A ta hraje v Anglii přelomu století velkou roli.
Pokoj s vyhlídkou je román o mládí, lásce a hledání sama sebe. Je to příběh o špatných i dobrých rozhodnutích a jejich důsledcích, o různých podobách lásky, o společenských konvencích, které hrdiny svazují víc, než by bylo zdrávo. Rozhodně je to však velmi milé čtení a je jen škoda, že kniha zatím nevyšla česky. Mezi milovníky klasických románů Jane Austenové, sester Brontëových nebo Charlese Dickense by si totiž rozhodně získala své místo.
Žádné komentáře:
Okomentovat