Autor: Hadar Galron
Překlad: Ester Žantovská
Premiéra: 17. 3. 2018
Uvádění: Divadlo ABC
Režie: Petr Svojtka
Obsazení
Simcha, babička - Radka Fidlerová
Eti, nejstarší dcera - Veronika Janků
Talli, druhá dcera - Lenka Zbranková
Lea, třetí dcera - Evellyn Pacoláková
Noa, čtvrtá dcera - Zuzana Kajnarová
Riki, nejmladší dcera - Denisa Pfauserová
Ella, snacha - Henrieta Hornáčková
Abigail, dcera Eti - Tereza Vítů
Alma, dcera Talli - Eliška Zbranková
Gidi, Dotan, Roni a další muži - Lukáš Jurek
Délka představení: 2 h 20
 |
| Henrieta Hornáčková (Ella) |
Rodinné vztahy jsou vždycky komplikované, zvlášť pokud jde o ty mezi ženami. Vícegenerační rodina, v níž převládají právě příslušnice ženského pohlaví, má pochopitelně spoustu sporů a problémů, vyjít spolu vyžaduje od všech řadu ohledů, tolerance a ústupků. Přes všechny nešvary se však jedná o kolektiv sepjatý pevnými pouty, které jen tak někdo neroztrhá. Hadar Galron se povedlo napsat zábavnou a dojemnou hru ze života, v níž se jistě mnohé z nás poznají. A Petr Svojtka na jejím základě vytvořil milou inscenaci, která pobaví i pohladí po duši.
Pět dcer, jedna snacha, hromada vnoučat a nad tím vším dohlížející babička, jako skutečná hlava rodiny. Každý z jejích potomků je jiný a potýká se v životě s jinými problémy, pro pomoc a radu však za Simchou čas od času vyráží všichni. A ona pomocnou ruku ochotně nabízí, není přece nic důležitějšího, než utužovat rodinné vztahy. Eti je příslušnicí ortodoxní židovské komunity, ještě neskončila s kojením vlastních dětí, ale už by chtěla vnoučata. K tomu by jí měla napomoct nejstarší dcera Abigail, která se však na vdávání právě necítí a mnohem radši by si budovala kariéru. Ukázkou toho, kam až může hon za kariérou vést, je Talli, úspěšná právnička, která je v práci od rána do večera, což se podepisuje na jejích vztazích s dětmi. Nemá čas se jim věnovat, takže si ani nevšimne, že její dcera trpí poruchou příjmu potravy. Úspěšnou kariéru má rovněž Lea, na rozdíl od Talli však problémy s potomky neřeší, protože žádné nemá. Zoufale však po nich touží a je odhodlaná si je opatřit, přestože jí schází partner. Ten jistým způsobem schází i Noe. Je sice vdaná, ale její muž se vrací domů až pozdě večer a nechává celé břímě péče o jejich tři poněkud hyperaktivní děti na ní. Trochu podobně se cítí Riki, rodinný benjamínek, který má oporu v milujícím partnerovi, ale přesto je pro ni péče o její první miminko absolutní stres. A pak je tady Ella, herečka a modelka, která se do rodiny přivdala, a to poslední, po čem touží, je zničit si kariéru i postavu dítětem. Ale člověk míní a život...
Hra nemá klasický příběh, děj se skládá z jednotlivých střípků životů všech sester, jejichž prostřednictvím se poukazuje na různé aspekty mateřství. Autorka tematizuje problémy, s nimiž se dnešní ženy musí vyrovnávat, a nepřímo je kritizuje. Snaží se poukázat na palčivé aspekty ženského bytí a dilemat, před něž je mnoho žen postaveno. Mateřství, nebo kariéra, manželství, nebo život na vlastní pěst. Problémy, s nimiž se postavy hry potýkají, jsou ze života, díky čemuž se s nimi většina z nás bez obtíží ztotožní.
Scéna je poměrně jednoduchá, sestavená ze stupňovitě uspořádaných praktikáblů a několika zavěšených promítacích pláten. Doplňují ji pouze židle, s nimiž se v průběhu představení manipuluje a přesouvají se sem tam. Ke změnám prostředí dochází víceméně pouze změnou světla a promítaných fotografií. To umožňuje velmi rychlé, téměř střihové změny, které jsou vzhledem k struktuře hry velmi žádoucí. Celé představení díky tomu působí svižně a neztrácí tah.
Jen těžko se dá mluvit o hlavních a vedlejších rolích, protože každé ze sester je vyhrazen zhruba stejný čas. Jednoznačně však zaujme Lukáš Jurek ztvárňující veškeré muže, kteří se v představení objeví. Jurek plynule střídá rozličné polohy, v jednu chvíli je natěšený nastávající otec a vzápětí se změní v plně profesionálního lékaře či lehce arogantního, vytíženého manažera. Přestože má za úkol zahrát zhruba deset různých postav, ty spolu nijak nesplývají, každá z nich je zcela jedinečná a divák se v nich dokáže dobře zorientovat.
Velmi dobře zvládá svou roli Elly Henrieta Hornáčková, která ji hraje jako trochu přiblblou blondýnu, jejíž hloupost a naivita však nejsou iritující, ale spíše roztomilé. Dosahuje toho jednak svým holčičkovským vzhledem, ale také, a to především, tónem hlasu. Výborně zahraná je i Talli v podání Lenky Zbrankové. Jedná se o vytíženou ženu pracující na plný úvazek, která svou kariéru miluje, ale zároveň se cítí provinile, že se dostatečně nevěnuje dětem. Zbranková dokáže tento Talliin vnitřní rozpor zachytit tónem hlasu, mimikou i svými gesty. Velmi působivá je její scéna paniky, kdy se dokáže hnutím okamžiku přehrát z absolutní relaxace do totálního šoku.
I♥MAMMA je odpočinkovou podívanou, která pobaví, dojme i přinutí k zamyšlení. Nastoluje poměrně zásadní otázky týkající se postavení ženy v dnešní společnosti a především její mateřské role, zároveň však nezaujímá pevné stanovisko, co je správné a co ne. Spíše předestírá rozmanité pohledy na mateřství a nijak je nehodnotí, to už nechává na divákovi. A pokud aspoň některého z nich přiměje zamyslet se nad tím, jak společnost nahlíží na ženy a matky, pak splnila svůj účel.
Žádné komentáře:
Okomentovat