Přízrak Londýna

Hudba: Radim Smetana

Texty písní: Michael Prostějovský

Premiéra: 11. 3. 2015 (derniéra listopad 2017)

Uvádění: Divadlo Hybernia

Režie: Lumír Olšovský

Obsazení (vypsala jsem všechny alternace, tučně jsou zvýrazněni zpěváci, kteří hráli v den naší návštěvy)

Henry - Lukáš Adam, Jan Cina

Sean - Ondřej Bábor, Jan Kopečný

Evelyn - Michaela Nosková, Martina Šnytová

Betty - Monika Absolonová, Hana Fialová, Vanda Károlyi

Stará - Hana Seidlová, Olga Želenská

Komisař - Marek Holý, David Uličník

Matka - Dita Hořínková, Jana Musilová

Královna Viktorie - Ilona Czaková, Athina Langoská

Dědek - Miloslav Mejzlík, Ivan Vyskočil

Neznámý - Lukáš Langmajer, Lumír Olšovský

Aron Kosminski - Pavel Nečas, Martin Šemík

Doktor Adams - Petr Dopita, Oldřich Kříž

Škaredá Sharon - Michaela Dolinová, Kateřina Petrová

Tlustá Tracy - Eliška Nezvalová, Renáta Podlipská

Annie - Lada Bělašková, Radka Pavlovčinová

Jane - Ivana Gottová, Vanda Károlyi

Délka představení: 2 h 15

Postava mysteriózního vraha z londýnského Whitechapelu dodneška nedá lidem spát. Přestože nedávné vědecké výzkumy přinesly jméno tohoto nechvalně proslulého řezníka, je na vůli každého z nás, zda těmto hypotézám uvěříme nebo ne. Tvůrci nového muzikálu uváděného v pražském divadle Hybernia se rozhodli pojmout příběh po svém a mám za to, že rozhodně nešlápli vedle.

Píše se rok 1888. Královna Viktorie oslavuje 50 let na trůně a do toho se v Londýně objeví tajemný vrah prostitutek. Případ zaujme především z toho důvodu, že mrtvoly jsou zohaveny a připraveny o některé vnitřní orgány. Život na ulicích chudé části Londýna není snadný, každý se protlouká, jak může, a proto není divu, že příslušnic nejstaršího řemesla jsou tady mraky. Jednou z prodejných dívek je i Annie, kterou do Londýna spolu s její sestrou Evelyn zavedl otec. Měl krásný sen o venkovském domě, kde rodině připraví pohádkový život. Osud se však rozhodl jinak a sestry zůstaly v Londýně opuštěné a bez prostředků. Evelyn si vydělává na živobytí jako švadlenka, Annie podlehne mužským svodům a začne prodávat sama sebe...

Ve stejně době se v Londýně objevují i dva mladíci, jejichž společenský původ je předurčuje k životu v blahobytu. Sean je lehkomyslný floutek, jehož jediným cílem je užívat života. A kde by to šlo líp než v místech, které se hemží ženami svolnými k hříchu? Jeho přítel Henry je povaha mnohem romantičtější. Do Whitechapelu sice chodí a prostitutkám platí, je to však za to, že mu postojí modelem. Je totiž malířem, který ve špíně a smutku ulice hledá inspiraci. Náhoda tomu chce, že se oba mladíci setkají s Evelyn a zahoří pro ni. Kterého si však dívka vybere?

Dějová složka není v případě Přízraku Londýna nijak silná. V podstatě tu máme milostný trojúhelník, což už je ohrané téma, a potom vyšetřování vražd. Právě tato druhá část příběhu je podstatně zajímavější, protože vůbec není jasné, kdo oním tajemným vrahem vlastně je. V divákovi klíčí různá podezření, chvíli se přiklání na tu, pak zase na onu stranu a teprve v druhé polovině druhého dějství se láme chleba a totožnost Jacka Rozparovače je odhalena. I přes poměrně slabou dějovou složku je však muzikál příjemnou podívanou.

Spíš než příběhem je Přízrak Londýna drobnokresbou londýnského podsvětí. Ukazuje osudy těch méně šťastných, kteří se musí rvát za každý další den. Jsou to běžné starosti prostitutek, jejich pasáků i dalších chudých. Je to střet luxusního světa mocných s bezmocí pouličních existencí. Atmosféra smutku a strádání prostupuje každým momentem, až z toho někdy běhá mráz po zádech. Celkovému vyznění rozhodně napomáhá i výprava, která skutečně evokuje noční londýnskou ulici. Kostýmy jsou potom navrženy podle charakteru jednotlivých postav a i přes drobné historické nepřesnosti oko diváka potěší.

V případě muzikálu je vždycky stěžejní hudba. Ta se v případě Přízraku Londýna povedla. Radim Smetana se většinou drží v pomalých melancholických melodiích, z nichž zaznívá hluboký smutek lidí bez naděje. Vzhledem k tomu, že většina příběhu je o vraždách, není se co divit. Objeví se však i svižnější momenty, a to především ve sborových písních. Zajímavá je pak sólová píseň královny Viktorie v níž zřetelně zaznívají tóny britské národní hymny. Michael Prostějovský je v současnosti považován za jednoho z našich nejlepších textařů a v Přízraku Londýna ukazuje, že si toto označení právem zaslouží. Texty jsou nápadité, vyhýbají se ohraným frázím a klišé a zpěvákům jdou takzvaně "do pusy".

Z tvůrčí složky muzikálu bych ráda zmínila ještě režii Lumíra Olšovského. Ten zde jasně ukázal, že dokáže s herci pracovat tak, aby výsledek odpovídal jeho představám. Vidět je to především v davových scénách, kde každý herec viditelně plní nějakou funkci a nikdo nestojí jako dřevo a nepřekáží.

Pokud jde o herecké výkony, můžu hodnotit pouze půlku protagonistů, protože druhou jsem neviděla. Mohu však říci, že jejich výkony jsou velmi vyrovnané. V obsazení se objevuje řada pro pražské fanoušky neznámých jmen, což je způsobeno tím, že muzikál měl svou premiéru v Ostravě a část tamějšího souboru se s představením přesunula do Prahy. Mezi ty, kdo jednoznačně vynikají, patří Martina Šnytová. Při její sólovce naskakuje husí kůže a tlačí se slzy do očí. Perfektní je rovněž Hana Fialová. Na poměrně malém prostoru se úžasně předvede také Dita Hořínková.

Co se týče mužských rolí, oba hlavní hrdinové v podání Jana Kopečného a Lukáše Adama jsou dobří a odpovídají svým charakterům. Příjemná je taky rolička Lumíra Olšovského, který nemá moc prostoru, ale využívá ho maximálně. Skvělá je také company a to tanečně i pěvecky.

Ve výsledku je Přízrak Londýna velmi dobrou podívanou s příjemnou hudbou, skvělými texty a nezapomenutelnou atmosférou. Možná nesedne úplně každému, ale pokud jste fanoušky Jacka Rozparovače a Británie druhé poloviny 19. století, rozhodně s návštěvou neváhejte. :)