Veterán

Autor: Marek Epstein

Premiéra: 8. 11. 2014 (derniéra červen 2016)

Uvádění: Divadlo Rokoko

Režie: Pavel Khek

Obsazení

Martin Illés - Tomáš Novotný

Sára Kadlecová - Máša Málková

Kadlec - Jan Vlasák

Kadlecová - Dana Batulková

Johana Linková - Evellyn Pacoláková

Toník Linka - Lukáš Jurek

Zikl - Oldřich Vízner

Dany - Milan Kačmarčík

Sebastian Kadlec - Michal Balcar

Policista - Petr Klimeš

Sestra - Veronika Koudelková

Kickboxeři - Vít Kubín, Ladislav Krištůfek, Michal Krčmář, Martin Tůma

Délka představení: 2 h 35

Jak těžké může být najít své vlastní místo ve světě. Zvlášť když se po letech vracíte do míst, kde začínal váš život. Kde se odehrály všechny vzlety i pády vašeho nezodpovědného mládí, úspěchy i osudové chyby. Kde to na první pohled vypadá, že všichni na vás dávno zapomněli, ale ve skutečnosti jim z paměti nikdy nezmizíte...

Veterán je už třetím dramatem, které Pavel Khek pro Městská divadla pražská nazkoušel a opět se jedná o silný, divácky náročný příběh, který stojí především na precizních hereckých výkonech. Po literárních dílech, která se už dostala do literárního kánonu, sáhl po látce novější a sice po nerealizovaném filmovém scénáři současného českého autora Marka Epsteina a namísto na filmové plátno ho přenesl na jeviště. Divákovi tak přináší silný příběh všední reality maloměsta, který je bohužel pravdivější, než by se na první pohled zdálo.

Martin se po mnoha letech, kdy o sobě nedal vědět ani jedinou řádkou, vrací domů, kde ho nikdo nečeká. Jeho matka zemřela a jeho sestra mu zazlívá, že je před lety opustil. Navíc má za sebou Martin minulost, která nahání strach. Podivný útěk z domova kvůli nešťastné nehodě, léta bojů na různých zahraničních frontách... dokáže se někdo takový ještě vůbec začlenit do normálního života? Přestože si tolik přeje zapomenout na omyly minulosti a "vařit lidem kafe"?

Do Martinova osamělého života však vniká i láska a to v podobě Sáry, dcery největšího prominenta ve městě, samotného starosty. Dívka podle své výchovy nesmírně kultivovaná, které záleží na vzdělání a sní o doktorátu z newyorské univerzity, a proti ní muž, který ani nedodělal maturitu a knížky v knihovně si vybírá podle toho, jak jsou ohmatané. Má takový vztah vůbec šanci na úspěch? Zvlášť když starosta Kadlec chce pro svou dceru jen to nejlepší a Martin k tomu rozhodně nepatří?

Scéna je úsporná, ovšem plně funkční. V podstatě je tvořená pouze kovovými bednami a tyčemi a koženými popruhy. Všechno se však dá efektivně přestavět, aby vzniklo prostředí, které je zrovna potřeba. Síla scény spočívá v detailech, symbolech a náznacích. Městská smetánka je tak zastoupena honosným oblečením či klavírem, lidé na samém okraji společenského žebříčku pak třeba vytahaným svetrem či bandaskou na nošení obědů.

Kostýmy mají v případě Veterána poukazovat především na rozdílné konce sociálního spektra, k nimž hlavní protagonisté patří. Pro starostovu dceru Sáru je tak typické, že nosí značky a drahé šaty, zatímco Martin má na sobě pořád totéž tričko a bundu spolu s batohem, v němž nosí celý svůj život pěkně sbalený.

Stejně jako předešlé Khekovy inscenace je i Veterán založen především na hereckých výkonech. V dramatu je důležitá především psychologie postav a jejich vnitřní motivace, před herci tak stojí těžký úkol, s nímž se vypořádávají více či méně úspěšně. Dá se říci, že herecké výkony jsou celkem vyrovnané, přesto jsou některé lepší než jiné.

Ústřední role Martina Illése byla svěřena Tomáši Novotnému. Je paradoxní, že ač hlavní postava, má poměrně málo textu. Vzhledem k tomu, že většinu emocí vyjadřuje mlčením, gesty a výrazem tváře, jedná se o herecky velmi náročnou roli. Novotnému poloha tajemného urostlého cizince bez minulosti sedí, obzvlášť dobrý je v emočně vypjatých scénách, kde se naplno projevuje prchlivost hlavního hrdiny. Možná se nejedná o výkon zcela bez chybičky, ale vzhledem k tomu, že inscenace jede teprve tři měsíce a herci ještě stále hledají ideální podání, je to odpustitelné.

Herecky lehce nejistě působí Máša Málková. Nelze popřít, že mezi ní a Novotným výborně funguje vzájemná chemie, svým hereckým výkonem však mírně zaostává. Možná se jedná jen o můj subjektivní dojem, ovšem prominentní dceruška v jejím podání mě tak úplně nepřesvědčila. Naopak velmi příjemným překvapením byl Sářin bratr Sebastian v podání Michala Balcara. Potrhlý teenager, který nic nebere příliš vážně, ale v hloubi duše toho ví o životě mnohem víc, než si jeho okolí chce přiznat. Výborná je rovněž Evellyn Pacoláková v roli Martinovy sestry Johany, ženy zkoušené životem, která těžce bojuje, aby si uhájila své místo na slunci.

Veterán je příběhem maloměsta a všech jeho předsudků. Některé momenty jsou vyhroceny až do extrému, přesto jim nechybí pravdivé jádro. Příběh Sáry a Martina je tak trochu moderní variací na Romea a Julii, až na to, že místo dvou nepřátelských rodin tu stojí dvě společenské skupiny, které spolu normálně vůbec nepřijdou do kontaktu.

Veterán je příběhem o hledání svého místa ve světě, touze někam patřit, touze vzepřít se společenským předsudkům a získat to, co si zasloužíme. Je to hra o hledání štěstí, ale i o minulosti, před níž nelze utéct. O chybách, na něž nejde zapomenout. O lidech, kteří nás vidí zkresleně, ať se snažíme sebevíc... Jde o drama divácky poměrně náročné, a to jak námětem, tak pojetím, rozhodně však stojí za návštěvu.