Doktor Ox

Hudba: Jiří Škorpík 

Texty písní: Boris Pralovszký 

Libreto: Zdeněk Zelenka 

Premiéra: 5. října 2018 (derniéra červen 2019)

Uvádění: Divadlo Hybernia 

Režie: Zdeněk Zelenka 

Obsazení 

Doktor Ox - Jiří Korn / Martin Pošta 

Sebastián - Petr Ryšavý / Peter Pecha 

Triston - Ladislav Korbel / Ondřej Bábor 

Amélie - Ivana Korolová / Petra Vraspírová / Zuzana Holbeinová 

Lorcan - Lukáš Randák / Josef Vágner 

Elias - Lukáš Randák / Tomáš Smička 

Mariona - Barbara Chybová / Aneta Dobešová 

Cordelia - Anna Julie Slováčková / Františka Stropnická 

Starostka Elen Laplace - Kateřina Brožová / Dita Hořínková 

Strážník Hudelson - Andrej Hryc / Tomáš Trapl 

Bernadetta - Vanda Károlyi / Renata Podlipská 

Učitel Mordag - Ernesto Čekan / Zbyněk Fric 

První radní Tricas - David Uličník / Jiří Zonyga 

Druhý radní Niklas - Rudolf Kubík / Vlastimil Korec 

Délka představení: 3 h 

Jak to může dopadnout, když se jeden potrhlý vědec rozhodne podmanit si celý svět? Tak přesně o tom vypráví nejnovější muzikál divadla Hybernia s názvem Doktor Ox. Zdeněk Zelenka využil jako inspiraci povídku Julese Vernea a přetvořil ji v politickou satiru, která sice někdy zbytečně doslovným a polopatickým způsobem varuje před nebezpečím populismu, jako zábavná podívaná pro nenáročného diváka však obstojí. 

Začíná se poměrně zostra - vzpourou. Městečko Virgamon se rozhodne postavit proti zlotřilému doktoru Oxovi, který u nich zavedl plynové osvětlení. Nebohý vědec tedy nemůže jinak než prchnout a dokonce se mu podaří najít společníka v Sebastiánovi, který do městečka právě dorazil a o tamějším dění nemá ani potuchy. Nasednou společně do balónu a vydají se vstříc dálkám. Žel bohu je na cestě zastihne bouřka a srazí jejich dopravní prostředek k zemi. Ocitnou se na ostrově uprostřed ničeho, kde leží jediné město - Quiquendon. Vládne tady pořádek a řád, protože zdejší lidé jsou zbaveni zásadního lidského práva - myslet. Nikdy by je ani nepadlo, že život může být i jiný. Kdyby se neobjevil Sebastián a Doktor Ox. 

Příběh je postaven na konfliktu obyčejných lidí a autorit a je otevřeným varováním před nebezpečím totality, v níž jsou masy ovládané ideologií, kterou se neodvažují a často ani nechtějí zpochybňovat. S ohledem na muzikálový žánr není nijak překvapivé, že tvůrci svá varování převádějí doslovně, často velmi apelativním způsobem. Je to jedinec proti davu a dav proti elitám, přičemž poselství je naprosto jasné - myslete svou hlavou a nenechte sebou manipulovat. 

Hudba Jiřího Škorpíka je melodická a připomíná celistvý proud, z nějž nevystupuje žádná výraznější melodie. Hudební motivy se opakují a průběžně vracejí, bohužel však mezi nimi schází nosný hit, který by si divák zapamatoval. Jako celek však hudební linka funguje a velmi dobře se poslouchá. Podobné je to s texty Borise Pralovszkého, které jsou zpěvné a dobře se poslouchají. Občas se v nich sice objeví zbytečně doslovné fráze, které jdou na ruku příběhu, zásadní však je, že texty nikde neskřípou ani netahají za uši a navíc se vyhýbají primitivním veršovým schématům. 

Přestože je muzikál pojmenován po titulní postavě Doktora Oxe, mnohem víc prostoru než sólisté dostává sbor, respektive company, která je výstupy jednotlivců podpořena. Po pěvecké stránce je obtížné ji hodnotit, protože si vypomáhá playbackem, tanečně je však výborná. Výrazně k tomu přispívá i choreografie Ivany Hannichové, která perfektně dokresluje atmosféru jednotlivých scén. Dav na jevišti se proto průběžně mění z rozvášněných revolucionářů na bezduché loutky či revoltující mládež, která poprvé okusila krásy nezávislého života. Právě kvůli masovosti jednotlivých scén a důrazu na davovost se výkony sólistů lehce stírají. 

Zaujme Jiří Korn jako Doktor Ox, jemuž propůjčuje aureolu jakéhosi laskavého strýčka, kterému nelze nevěřit. V jeho kulišáckém úsměvu či slůvcích, která mu tu a tam uklouznou, se však skrývá hrozba. Korn nasazuje tvář typického populisty, který lákavými sliby verbuje veřejnost na svou stranu, jen aby dokázal, že slova jsou něco úplně jiného než realita. Skvělá je také Kateřina Brožová v roli Starostky, která je povýšenou autoritou s arogantním výrazem ve tváři, jež však bojovým postojem pouze maskuje svou vlastní nejistotu. Za zmínku stojí rovněž Ondřej Bábor coby společenský vyvrhel Triston, který nenávidí narušování zaběhnutých zvyků, protože v novém společenském řádu ztrácí pevnou půdu pod nohama. Jeho árie v druhé polovině představení patří k nejpoutavějším sólovým výstupům. 

Doktor Ox je přesně tím, co slibuje - nenáročnou muzikálovou komedií s jistým společenským přesahem. Ano, je místy poněkud doslovný a polopatický, servíruje vše napřímo a nenutí diváka se zamyslet. Přesto se jedná o zábavnou podívanou s příjemnou hudbou a dobrými hereckými a především tanečními výkony.