Voda (a krev) nad vodou

Hudba a texty písní: Elán

Libreto: Ján Ďurovčík, Peter Pavlac

Premiéra: 5. 9. 2019

Uvádění: Divadlo Kalich

Režie: Ján Ďurovčík

Obsazení (tučně alternace, které jsem viděla)

Lukáš - Zbyněk Fric, Roman Tomeš

Adam - Jan Kříž, Tomáš Löbl

Tereza - Marie Křížová, Marianna Polyaková, Michaela Tomešová

Godzilla - Nikola Ciprová, Marika Procházková, Anna Vopletalová

Fero - Richard Pekárek, Jan Tenkrát

Právník, Čaba - Martin Bačkovský, Michal Pleskot

Boss - Radim Flender, Jan Mikula

Viki Kerka - Petr Šudoma

Tomáš Angelo - Viktor Novák, Martin Überall

Janči Buzka - Jan Fanta, Filip Hořejš

Zuzy - Tereza Sokolíková, Viktorie Tandlerová

Naďa - Dominika Čompová, Kateřina Kroupová

Ema - Klára Jelínková, Aneta Poláchová

Míša - Nikola Kubešová, Jana Yanna Rybníčková, Gabriela Stejskalová

David - Matěj Císarz, Štěpán Köhler, Valentýn Pokorný

tanečnice - Karolína Beerová, Martina Ctiborová, Katrin Cvinerová, Júlia Gombíková, Kateřina Górnioková, Veronika Šlapanská
tanečníci - Jan Adam, Lukáš Blažek, Matěj Cichra, Tomáš Drobil, Matěj Kupčík, Václav Procházka

Délka představení: 3 h 15
 

Po veleúspěšném Osmém světadílu se v divadle Kalich rozhodli pro další muzikál s hity skupiny Elán. Voda (a krev) nad vodou sice neohromí nijak zvlášť hlubokým příběhem, který je mnohdy poslepovaný spíše tak, aby seděl ke zvoleným písním a občas trochu natahovaný, ale i tak se vyplatí na inscenaci zajít. Jsou to právě hity Elánu, na kterých muzikál stojí, a jež se dočkaly nových aranží, a rovněž tradičně skvělé herecké výkony.

Tvůrci se nechali inspirovat románem Alexandra Dumase Hrabě Monte Cristo, což několikrát zcela otevřeně přiznávají. Příběh je poměrně banální a následuje linku románu, byť ve značně zjednodušené formě a s řadou dílčích změn. Konec je snad až přehnaně patetický, s ohledem na zvolený žánr však snesitelný a herecké ztvárnění jej naštěstí nesráží ani neparoduje. Místy je hodně patrné, že děj byl naroubován na konkrétně zvolené písně, a příběh spíše slouží jim než naopak. Protože však jde o hit muzikál a diváci na něj jdou primárně kvůli písničkám Elánu, je to pochopitelné a jistá šroubovanost se dá odpustit.

Písně se dočkaly nových aranží, přímo pro muzikál byla napsána i jedna zcela nová skladba s názvem Vinný, nevinný. Celkem zazní v muzikálu 23 písní Elánu, přičemž obvykle se jedná o sóla podpořená sborem, zazní také několik duetů či hudební medley více hitů. Mými osobními favority jsou již zmiňovaná píseň Vinný, nevinný a Dva a dva, které upoutají především emotivním podáním.

Scéna sestává z šestice beton imitujících krychlí a dvou postranních výsuvných panelů a je velmi variabilní. Bloky stojí ve dvou řadách nad sebou a podle potřeby mohou být otevřené, uzavřené či překryté mříží. Spodní prostřední krychle je navíc výsuvná a její horní strana poměrně často slouží coby hrací plocha. Jednotlivá prostředí se mění doplněním několika kusů nábytku či jiných drobných detailů, případně nasvícením, které je po většinu času náladové a dokresluje atmosféru jednotlivých čísel. Hodně se pracuje s kontrastem světla a stínu a pološerem. Kostýmy jsou vesměs civilní, několik výjimek vychází zejména z doslovného ztvárňování písňových textů.

Při troše snahy se v příběhu dají objevit hlubší společensko-kritická témata, byť jejich ztvárňování není primárním účelem muzikálu. Inscenace je živá, rozpohybovaná a přiměřeně kontrastní. Ďurovčíkovo pojetí je postaveno zejména na emocích, přičemž vypjaté momenty střídají odlehčenější čísla. Show se díky tomu drží v rovnováze komediálního kusu s až tragickými pasážemi a značnou dávkou patosu.

Hereckému obsazení jednoznačně dominuje Zbyněk Fric v roli Lukáše. Jeho postava prodělává velmi přesvědčivý vývoj od potřeštěného puberťáka přes bláznivě zamilovaného úspěšného byznysmena, kterého trochu hryže svědomí, až po životem zklamaného muže, jemuž vrazili nůž do zad lidé, od kterých to ani trochu nečekal. Fric si udržuje velmi civilní projev, který dovede vhodně podložit emocemi, nedělá mu problém působit v jednu chvíli hravě a v druhou zoufale či zlomeně. Vrcholem jeho vystoupení je potom samotný závěr muzikálu, kde předvádí dokonalý vnitřní souboj a v jeho výrazu i gestech se střídají zcela protichůdné emoce. Pěvecky je tradičně suverénní a problémy nemá ani s tanečními čísly.

Jako Adam se představil Jan Kříž. Ve svém projevu působí lehce uzavřeně a tajnůstkářsky, zejména v druhé půlce je z jeho gest i mimiky patrné, že možná neříká všechno, co by mohl. Z pohodářského a obětavého, byť trochu nešťastného kluka se postupem příběhu mění v arogantního podnikatele, kterému je zatěžko s druhými ztratit slovo. Kříž je tanečně i pěvecky suverénní, skutečným zážitkem je jeho duet s Fricem v závěru muzikálu.

Coby Tereza, žena života obou mužských hrdinů, se představila Míša Tomešová. Ta už svým dívčím vzhledem evokuje tak trochu holčičku, tak trochu diblíka. O něco lépe jí sedí poloha mladé, rozverné a bláznivě zamilované dívky z první půle představení, dostatečně přesvědčivá je však i coby emocemi zkoušená matka rebelujícího puberťáka, jíž se život obrací vzhůru nohama, byť přerod mezi těmito dvěma polohami je těžko postřehnutelný. Pěvecky i tanečně je tradičně dobrá.

Spíše komickou funkci plní v představení Marika Procházková a Jan Tenkrát jako Godzila a Fero. Procházková zvládá bryskní přerody z polohy obávané bachařky v holčičkovsky něžnou zamilovanou ženu, takže je jasně patrné, že se jedná o dvě polohy její osobnosti. Tenkrát je coby Fero tak trochu ušlápnutý ňouma, který netuší, co si počít se svým životem, ovšem vyznačuje se až dojemnou oddaností k lidem, na nichž mu záleží, a je ochotný za nimi běhat jako poslušný pejsek.

Opomenout nesmím ani pěveckou a taneční company, která podává perfektní výkon. Herecký projev některých představitelů vedlejších rolí má sice jisté rezervy, ale s ohledem na to, že se jedná primárně o tanečníky, jim to rádi odpustíte. Tím spíš, že ve sborových pasážích jsou zábavní a podtrhují vystoupení sólistů.

Voda (a krev) nad vodou je odpočinkovým muzikálem především pro fanoušky písní skupiny Elán. Všechny skladby zazní ve slovenském originále, takže zejména mladší generace může možná mít trochu problém s porozuměním. Na druhou stranu, hity Elánu jsou poměrně dobře známé a většina písní není nijak výrazně dějotvorná, takže si muzikál vychutnáte, i pokud vám třeba unikne nějaké slovíčko. Jedná se o odlehčenou show, která zaujme zejména tradičně vynikajícími hereckými výkony, od Kalichu se ostatně nic jiného ani nedá čekat, a melodickou, nadčasovou hudbou Elánu.