Starci na chmelu

Hudba: Jiří Bažant, Jiří Malásek, Vlastimil Hála

Scénář: Vratislav Blažek, Ladislav Rychman

Premiéra: 7. 6. 2019

Uvádění: Studio DVA (Letní scéna Vyšehrad)

Režie: Adam Kraus

Obsazení:

Filip - Ivan Lupták

Hanka - Berenika Kohoutová / Petra Kosková

Honza - Jan Meduna / Petr Ryšavý

Profesorka - Zlata Adamovská

Předseda JZD - Josef Carda / Oldřich Navrátil

Kateřina, jeho žena - Linda Fikar Stránská

Božka - Andrea Holá / Vendula Příhodová

Véna - Jan Fanta / Richard Pekárek

Pepa - Lukáš Adam / Filip Hořejš

Jarka - Petra Kosková / Kateřina Viktorka Steinerová

Marta - Tereza Machová / Berenika Suchánková

Eva - Veronika Morávková / Michaela Novotná

Fanda - Viktor Novák / Lukáš Randák

Ota - Tomáš Drobil / Petr Faltus

Kytaristé - Vojtěch Havelka / Kryštof Mende / Pavel Režný / Petr Ryšavý / Peter Strenáčik

Délka představení: 2 h 10

Chmelová brigáda je dnes už docela retro, naši rodiče si však dozajista tyto časy vybaví. Bez ohledu na to, jestli jedete se školou pracovat nebo třeba na sportovní pobyt, svádí trochu uvolněnější podmínky mimo třídu k porušování nejrůznějších pravidel. Což může mít ve výsledku velmi nepříjemné důsledky.

Filmový muzikál Ladislava Rychmana Starci na chmelu vznikl v roce 1964 a dnes už je klasikou. Do povědomí se zapsal zejména melodickými písněmi v podání řady našich známých interpretů. Vcelku banální příběh o lásce vzniklé na chmelové brigádě je úsměvnou komedií o mládí a dospívání, která je v mnoha ohledech lehce naivní, ale s drobnými výhradami poměrně nadčasová.

Tvůrčí tým Studia Dva v čele s režisérem Adamem Krausem se rozhodl držet filmové předlohy, a to s absolutní věrností. Pokud tedy znáte Rychmanův film, na inscenaci vás nemá moc co překvapit. Zároveň však není možné říci, že by jevištní podoba Starců na chmelu byla kopií filmu, je spíše jeho interpretací. Muzikál je zajisté nadčasový a má co nabídnout i současnému divákovi, protože témata lásky a nenávisti, principů a svobody, jsou věčná. Inscenace sama o sobě je však trochu retro. Kraus nepřichází s žádným zvlášť zajímavým nápadem ani interpretací, takže jeho podání Starců na chmelu je tak klasické, až to bolí. Navíc to občas působí, že herci jsou lehce ztracení v tom, co a jak by měli hrát, takže jejich výkony lehce splývají a zejména ústřední dvoje je vlastně úplně zapomenutelná.

Scéna Adama Pitry je rozdělena na dva sektory - hlavní jeviště a prostor nad orchestřištěm. V prvním případě se ocitáte v tělocvičně, která se zatažením "opony" snadno promění v chmelové pole; ve druhém v podkrovním pokojíku, který si hlavní hrdina zbudoval, aby měl na brigádě pohodlnější bydlení. Obojí působí lehce ošumělým, vybydleným dojmem, což ještě umocňuje celkové retropojetí. Zároveň je v obou případech scéna silně popisná a nepracuje s náznakem ani divadelní iluzí. Výrazné nejsou ani kostýmy Agáty Zenklové, mezi nimiž se vymyká pouze oblečení hlavní hrdinky Hanky, která i v pracovním úboru poměrně ostře kontrastuje s neupraveností svých spolužáků a spolužaček. 

Představení je doprovázeno živou hudbou, byť celkem komorním orchestrem. Hudební aranže se tedy dočkaly jemných úprav a současnějšího zvuku. Úsměvné jsou dobové komentáře mládeže a speciálně dívek na téma vztahy, které tvoří předěly k dění na scéně a v podstatě ho dokreslují. Velmi dobré jsou choreografie Petry Parvoničové, které jsou vesměs taneční, nicméně místy jde spíše o rytmizovaný pohyb podtrhující dění na scéně (např. sklízení chmelu).

Jak už bylo řečeno výše, herecké výkony nejsou nijak oslnivé a působí trochu bezradně, což může být částečně dáno i nedostatečným režijním vedením. Herci jako by si nebyli jistí, jak mají budovat své charaktery - zda přejmout ty filmové nebo si k postavám najít vlastní cestu. V důsledku toho zůstávají kdesi na pomezí. A jsou to paradoxně představitelé ústřední dvojice, kdo zaujme nejméně. Petra Kosková Hanku podává jako trochu zhýčkanou a rozmazlenou slečinku, jež si zakládá na svém vzhledu, který jí dodává pocit vlastní důležitosti. Její závěrečný smysl pro čest se objevuje jaksi odnikud a působí to, že vlastně jenom proto, že je ve scénáři. Kosková dobře zpívá i tančí, její herectví však má značné rezervy a působí zbytečně deklamativně. Ivan Lupták jako Filip vyvolává dojem zmatkáře a jeho smysl pro čest a dodržování principů působí stejně jako u Koskové jenom scénářově. Na první dobrou je to bohém, který neví, co vlastně chce, a přestože káže jisté zásady, jako by v ně ani nevěřil.

Kdo si naopak bez potíží získá divákovu pozornost je Oldřich Navrátil jako bodrý předseda JZD. Svým uvolněným postojem s rukama v kapsách a jemným houpáním na patách působí jako člověk nad věcí, dokáže se však velmi rychle přerodit do polohy neurotického cholerika, kterému ujíždí pevná půda pod nohama. Pobaví také Jan Meduna coby třídní premiant Honza, který svou postavu prezentuje jako ukázkovou "svini" provozující anální alpinismus a pohrdající jakýmikoliv principy slušnosti.

Starci na chmelu jsou vyloženě oddechovou letní komedií, která vás intelektuálně ničím neobohatí, ale minimálně si u ní odpočinete. Není to žádné velké divadlo. Krausova režie je trochu moc popisná a zároveň poněkud bezradná, takže herci působí, jako by nevěděli, co mají na jevišti vlastně dělat. Pokud jste však příznivci filmu, pak od inscenace nejspíš dostanete to, co čekáte - nenáročný letní příběh o prvních láskách, který dovede pobavit.