Zkrocení zlé ženy

Autor: William Shakespeare
Překlad: Martin Hilský

Premiéra: 24. 9. 2021
Uvádění: Divadlo pod Palmovkou

Režie: Michal Lang

Obsazení
Baptista, bohatý šlechtic z Padovy - Martin Hruška
Kateřina, Baptistova starší dcera - Jakub Albrecht
Bianca, její mladší sestra - Adam Vacula
Petruccio a Adam, šlechtic z Verony, nápadník Kateřiny - Ondřej Veselý
Grumio, Petrucciův sluha - Stavros Pozidis / Jaroslav Blažek
Gremio, Biančin nápadník - Ivan Jiřík
Hortensio - Denny Ratajský
Lucentio - Tomáš Dianiška
Tranio, Lucentiův sluha - Jan Teplý
Biondello, Curzio - Martin Němec
Vincentio, Lucentiův otec - Radek Valenta
Pedant, Vdova - Daniel Krečmar

Délka představení: 2 h 15

Být ženou znamená splňovat zcela nesmyslné ideály, podřizovat se vládě mužů a po většinu času jenom plnit dekorační funkci. Žena, která by se snad podobnému diktátu nechtěla podřídit, je totiž odsouzena k tomu vyslechnout si o sobě řadu nepěkného... Premisa jedné z nejslavnějších Shakespearových komedií je vcelku jasná a je jen na tvůrcích, jak se s ní rozhodnou naložit, jelikož, co si budeme nalhávat, v dnešní době je přece jenom poněkud zastaralá. V Divadle pod Palmovkou zvolili velmi originální a na českých jevištích poměrně nevídaný způsob inscenování.

Inscenátoři se rozhodli jít cestou shakespearovské tradice, i když ne tak úplně. Všechny role, včetně ženských, jsou obsazeny muži, tento fakt se však tvůrci nesnaží nijak zakrývat a naopak hrají právě s ním. K dobové stylizaci, v níž by se mužští protagonisté snažili díky maskám předstírat, že jsou ve skutečnosti ženami, tak má finální provedení poměrně daleko a zůstává otázkou, co se tvůrci svou verzí Shakespeara vlastně snaží sdělit. Celkové pojetí totiž vyvolává lehce kontroverzní dojem o mužské dominanci nad světem, v němž ženám přísluší podřadné postavení a neočekává se od nich víc než poslušnost. V dnešní rovnoprávné společnosti, kde je však postavení ženy stále poměrně komplikované, to nevysílá ten nejsprávnější signál.

Komedie je pojata tak, že až sklouzává k frašce. Zesměšňováno je v podstatě úplně všechno a v inscenaci se to navíc hemží popkulturními narážkami, které jsou sice zábavné, ale jejich význam divákovi lehce uniká. To je ostatně hlavní problém celé inscenace - tvůrci jako by se nedokázali rozhodnout, o čem vlastně chtějí hrát. Snaží se udělat divácky vděčnou komedii, která však působí vyprázdněně. Závěrečná neshakespearovská pointa se sice snaží o jakýs takýs zvrat, otázky o tématu však nezodpoví a vlastně stejně jako celá inscenace příliš nelichotí ženám. Výsledný dojem tak zůstává u toho, že si parta chlápků hraje na svět, kterému vládnou, protože to je jejich idealistická představa o tom, jak by měl svět fungovat. V 21. století přece jenom poněkud sexistické.

Scéna je vcelku jednoduchá, byť je to spíš takový pelmel, co fundus dal. Vlevo je stěna umývárny s několika pisoáry, vpravo zdobená, rádoby barokní pohovka. V zadní části visí jakési závěsy a opony, které mají nejspíš vyvolávat dojem divadla na divadle, a doplňuje je zadní prospekt využitý k promítání dokreslujícímu konkrétní prostředí. V případě potřeby se přiveze stůl a židle, případně jiný kus nábytku nebo se ze stropu spustí revuální opona z lesklých lamet. Jeviště je využito hodně do hloubky, což je místy problém, jelikož i když herci mluví hodně nahlas, místy jejich promluvy přece jen zanikají nebo znějí zbytečně tiše. Kostýmy působí úplně stejně fundusovým dojmem, jelikož je to každý pes jiná ves a před divákem defilují zjevy německým turistou na pláži počínaje, dominou pokračuje a mafiánským bossem konče.

Herectví odpovídá fraškové stylizaci celé inscenace, je hodně přehnané a všude je ho plno. Rozhodně zaujme Ondřej Veselý jako Petruccio se svou přehnanou bodrostí a rozmáchlými gesty, který bez potíží zaplní scénu a získá ji pro sebe, takže ze zbytku se stává jenom dekorační stafáž. Vynikající jsou také oba představitelé ženských postav. Jakub Albrecht jako Kateřina působí překvapivě žensky, po scéně se pohybuje energicky a neustále má výraz lehce přezíravého sarkasmu, jímž jasně naznačuje, že s ní(m) nikdo jen tak orat nebude. Adam Vacula jako Bianca je rozená koketa, která se vyhřívá ve slunci vlastní důležitosti, otevřeně flirtuje a nebojí se zneužívat své rádoby zranitelnosti a sex appealu, aby dosáhla, čeho chce. I z Vaculy vyzařuje překvapivě ženská energie a svou polohu hraně naivní husičky zvládá s naprostým přehledem.

Zkrocení zlé ženy na Palmovce vlastně vůbec není špatné a pokud se chcete dobře pobavit, má co nabídnout. První polovina je o něco dynamičtější, po přestávce inscenace trochu ztrácí dech, byť tempo zůstává vyrovnané. Nejproblematičtější je téma, které jako by Zkrocenka trochu postrádala, místy se asi neubráníte dojmu lehkého sexismu. Na druhou stranu se však nedá říct, že by inscenace vyloženě urážela, protože si dělá z žen legraci stejnou měrou jako z mužů. Je to vlastně dost jiný Shakespeare, než jak jsou inscenátoři zvyklí ho v dnešní době dělat, ale i přes všechny chyby je to Shakespeare příjemně koukatelný a zábavný.