Sunset Boulevard

Hudba: Andrew Lloyd Webber
Libreto: Don Black, Christopher Hampton
Překlad: Michael Prostějovský

Premiéra: 4. 12. 2021
Uvádění: Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Režie: Lumír Olšovský

Obsazení
Norma Desmond - Stanislava Topinková Fořtová
Joe Gillis - Pavel Režný
Max von Mayerling - Jiří Kubík / Pavel Klečka
Betty Schaefer - Charlotte Režná
Artie Green - Lukáš Ondruš
Cecil B. DeMille - Roman Krebs
Company - Tereza Koželuhová, Karolína Krausová, Žofie Kučerová, Anika Menclová, Lucie Pragerová, Hana Spinethová, Eliška Suková, Kateřina Tafatová, Alexandra Vostrejžová, Venuše Zaoralová Dvořáková, Martin Davídek, Radim Flender, Martin Holec, Jozef Hruškoci, Pavel Klimenda, Václav Kolář, Dušan Kraus, Jakub Gabriel Rajnoch / Rastislav Širila, Adam Rezner, Martin Šefl, Adam Škandera, Jiří Šup, Tomáš Zbranek

Délka představení: 2 h 40

"Sunset Boulevard, místo, kde ti srdce změní v kámen..." Joe Gillis přišel do Hollywoodu mladý, plný nadšení a energie. Pobyt v branži ho však velmi brzy naučil, že film není žádná procházka růžovou zahradou a o úspěchu nerozhoduje talent, nýbrž známosti. Plzeňské nastudování muzikálu Sunset Boulevard v sobě má starosvětskost dávno minulé hollywoodské éry a stojí především na charismatických hereckých výkonech Pavla Režného a Stanislavy Topinkové Fořtové.

Sunset Boulevard se na rozdíl od jiných Lloyd Webberových muzikálů na českých jevištích takřka neobjevuje a v Plzni se jedná o teprve druhé uvedení u nás. Příběh přitom dovede i přes svou "americkost" promlouvat i k našemu divákovi. Stojí tu totiž proti sobě zpodobnění amerického snu a absolutní deziluze z nemožnosti jeho dosažení. Na jedné straně zářivý svět Hollywoodu sklonku 40. let, kde je všechno možné, sny se plní na počkání a krásní úspěšní lidé se obklopují dalšími krásnými a úspěšnými lidmi... Na straně druhé upadající starý Hollywood, který nikoho nezajímá, protože éra němých filmů a velkého excentrického hraní je dávno pasé, stejně jako hromady snílků s ideály, kteří by tak rádi prorazili, ale schází jim aspoň špetka štěstí. Ti stojící na první straně barikády se tam snaží zuby nehty udržet, ti na druhé se ze všech sil drápou vzhůru, aby se dostali k nim. Celý muzikál je soubojem těchto dvou světů, zároveň však také obrázkem zoufalství a marnosti, protože Sunset Boulevard upřímnosti ani hlubokým citům nepřeje.

Hudebně se muzikál odkazuje k poválečnému swingování, ovšem stejně tak k éře němých filmů. Neschází mu hravý jazz ani velké dramatické melodie. Lloyd Webber používá několika silných motivů, které se v drobných obměnách vracejí, muzikál jako celek je dobře prokomponovaný a hudebně velmi příjemný. Navíc prakticky neobsahuje činoherní pasáže a i mluvené části jsou rytmizované nebo mají hudební podkres. Texty Michaela Prostějovského jsou tradičně na vysoké úrovni, obsahují řadu zajímavých obratů, mají příjemnou rýmovou strukturu a jsou i přiměřeně zpěvné, takže interpretům jdou dobře do úst a nekomplikují jim už tak náročnou pěveckou práci.

Scénografie je vcelku jednoduchá a nevyžaduje zbytečně komplikované přestavby, čehož využívá i dynamická režie a choreografie. Pracuje se s propadly, na nichž je umístěn filmový ateliér, točnou s domem herecké hvězdy Normy Desmond a drobnějšími částmi dekorací, které se vysunují do prostoru na jezdících plošinách. Přestavby jsou velmi plynulé a klasických zatmívaček, kdy by jeviště úplně zčernalo a herci se z něj vypařili, je pomálu. Díky tomu inscenace neztrácí švih a udržuje si sympatické tempo. Hodně tomu napomáhá i hudební dynamika, jelikož muzikál je složen především z rychlejších čísel občas doplněných romantičtější baladou nebo dramatickou árií.

Ústřední postavou, vypravěčem a tím, kdo na sebe strhává nejvíc pozornosti, je Joe Gillis - právě z jeho perspektivy je totiž vyprávěno. Pavel Režný dokáže svou roli obsáhnout v celé její komplikovanosti. Má dostatečné charisma, aby diváky na scéně bavil, zároveň extrémně příjemnou barvu hlasu a herecké schopnosti, díky kterým je jeho Joe velmi komplikovanou osobností. Na jednu stranu kluk s velkými sny, na druhou vypočítavý manipulátor, který ví, co je pro něj nejlepší. V Režného podání má Joeova povrchnost překvapivou hloubku, jíž dociluje především tónem hlasu. V jeho zpěvu je řada drobných nuancí vypovídajících o vnitřním boji jeho postavy, zároveň i každé gesto nebo mimika mají svůj význam. Velmi působivý je taktéž herecký výkon Stanislavy Topinkové Fořtové coby stárnoucí a v zapomnění upadající divy Normy Desmond. Topinková Fořtová v sobě má velkolepost nutnou pro ztvárnění své role, v jejích gestech i hlase je arogantní přezíravost naznačující, že to ona je tady hvězdou, jíž se všichni koří, zároveň však nepostrádá ani křehkou bezbrannost citových vyděračů, kterou k sobě ostatní vábí. Obě role jsou pěvecky i herecky náročné, interpreti je však zvládají s přehledem. Ostatní sólisté podávají stejně přesvědčivé výkony a skvěle sehraná je také company, takže inscenace jako celek výborně "šlape".

Sunset Boulevard je, jak už jsme z Plzně zvyklí, dobrá muzikálová inscenace vytvořená s respektem k žánru a podtržená skvělými hereckými výkony. Dovede zaujmout a udržet si divákovu pozornost, vrátí ho časem do dob zářivého lesku Hollywoodu, ale zároveň ho přinutí přemýšlet nad zrádností slávy a nebezpečím ambic. Sunset Boulevard hraje spíše na vážnější notu a staví více na precizním herectví než celkové velkoleposti, přesto jde o působivou podívanou s velkým potenciálem zaujmout.