Frankenstein

Scénář: Jakub Maksymov, Lenka Dombrovská, Marta Hermannová

Premiéra: 8. 6. 2024
Uvádění: Divadlo Komedie

Režie: Jakub Maksymov

Obsazení
Karin Bílíková
Dan Kranich
Jan Strýček
Marketa Labusová (housle)
Jan Pudlák (klavír)

Délka představení: 1 h 5

Psal se rok 1816, u Ženevského jezera panovalo nevlídné počasí a skupinka přátel se rozhodla zabavit sepisováním hororových příběhů. Nikoho z nich by nejspíš nenapadlo, že zatímco povídky a novely vytvořené už proslavenými autory nikdy nespatří světlo světa, román mladičké Mary Shelley si budou čtenáři připomínat i po dvou stech letech... A že právě on se stane základem pro mnoho nejrůznějších adaptací.

V divadle Komedie se rozhodli vyprávět příběh lehce vyšinutého doktora a jeho umělého člověka trochu jinak a po svém. Děj byl zredukován na tři postavy - doktora Frankensteina, jeho milovanou Elisabeth a jeho monstrum, kteří společně vypráví příběh zrození, života a smrti v celé jeho komplikovanosti. Neslouží jim k tomu však pouze jejich vlastní herecké schopnosti, nýbrž i nejrůznější předměty, které na scéně oživují a jejichž prostřednictvím demonstrují zásadní příběhové zvraty. Jde vlastně o divadlo objektů, které je živě snímáno kamerou a promítáno na plátno, aby divák viděl akci ve větším detailu. Tvůrci se zároveň snaží o zachycení atmosféry starých filmových hororů, protože pracují s živou hudbou, světlem a nejrůznějšími šumy umocňujícími děsivost a tísnivost.

Scéna je jednoduchá a rychle se proměňuje podle potřeby. V úvodu se divák ocitá na svatební hostině, na jevišti stojí stůl a dvojice herců jej prostírá. Jakmile je však všechno nádobí sklizeno a oslavy se proměňují v běžný život, začnou stoly sloužit spíše jako místo pro nejrůznější vědecké experimenty než coby jídelní pomůcka. Zadělává se na nich těsto, provádí podivné operace, dokonce na nich leží mrtvoly. Po celou dobu je přitom dění na nich živě snímáno jen s občasnými trikovými předtáčkami sloužícími k vyzdvihnutí tématu. Inscenace má vzdělávací charakter, protože na jednu stranu vypráví příběh doktora Frankensteina, na druhou však diváky seznamuje s tím, co je to člověk, z jakých částí se skládá a jak vlastně vypadá jeho anatomie.

Trojice herců ve složení Karin Bílíková, Dan Kranich a Jan Strýček mají na jednu stranu každý konkrétní roli, zároveň však fungují i v rolích vypravěčů, případně demonstrantů nejrůznějších problémů. Stávají se také animátory oživujícími jednotlivé objekty, ať už jde o chirurgické nástroje precizně preparující lidské tělo, jídlo tvořící na talířích portréty nebo oheň zachvacující a stravující stránky knih. To vše je podtrženo hrou na klavír a housle, která dotváří celkovou atmosféru a slouží jako kulisa, místy však ztichne a nezůstane nic než působivé, výmluvné ticho.

Frankenstein je řemeslně výborně zpracovaná inscenace, která si hraje s žánrem a ukazuje trochu jinou podobu loutkového divadla. Inscenace má edukační charakter, není však přehnaně intelektuální a spíše zábavnou formou seznamuje diváka se základními fakty o lidském těle a vývoji života, to vše na pozadí příběhu o Frankensteinovi a jeho monstru. Hercům se daří vyvažovat činoherní složku s animací neživých objektů a živým kamerovým snímáním scény, do toho tvůrci výborně pracují s celkovou atmosférou. Ve výsledku je to tak trochu experiment a tak trochu hra na to, co všechno nám divadlo umožní, ovšem je to sázka, která tvůrcům vyšla.