Beetlejuice

Námět a libreto: Scott Brown, Anthony King
Hudba a texty: Eddie Perfect
Překlad a české texty písní: Ondřej Gregor Brzobohatý

Premiéra: 12. 11. 2024
Uvádění: Hudební divadlo Karlín

Režie: Gabriel Barre

Obsazení
Beetlejuice - Jan Sklenář
Lydia - Ines Ben Ahmed
Barbara - Eva Burešová / Tereza Rychlá
Adam - Roman Tomeš / Marek Lambora
Charles - Petr Vaněk / Jakub Kohák
Delia - Dasha / Iva Pazderková
Otho/Juno/Kněz/Maxie - Richard Genzer / Viktor Javořík
Miss Argentina / Maxine - Michaela Nosková / Kristýna Jedličková
Skautka - Michaela Tomešová / Viktorie Tandlerová

Délka představení: 2 h 40

Jeden otravný démon, dva čerstvě zrození duchové a puberťačka v depresi, která chce, aby jí všichni dali pokoj... Komediální horor Tima Burtona Beetlejuice se před několika lety dočkal svého muzikálového zpracování na Broadwayi, které se nyní představuje také českým divákům. A přestože celkové tempo a rozložení příběhu je lehce nevyrovnané (což padá na vrub muzikálu samotnému, nikoliv jeho české inscenaci), je to pořád skvělá komedie podepřená zejména vynikajícími hereckými výkony.

Lydia přišla o matku a aby toho nebylo málo, otec ji donutil přestěhovat se do domu uprostřed ničeho, kde chce rozjet svoje podnikání. Co ani jeden zatím netuší, je skutečnost, že v domě nejsou sami. Přebývají tady totiž Adam s Barbarou, původní majitelé, kteří zemřeli při nehodě, ale vrátili se jako duchové a dvakrát se jim nelíbí, že by se o svůj milovaný příbytek měli s někým dělit. A pak je tu ještě Beetlejuice, zlotřilý škodolibý démon, jehož jediným potěšením je škodit a působit zmatek, což by se ovšem provozovalo mnohem snáz, kdyby ho viděl i někdo jiný než Lydia. Jak ale dívku přesvědčit, aby třikrát vyslovila jeho jméno, a tak jej zhmotnila pro svět smrtelníku?

Hudba Eddieho Perfecta je dynamická a proměňuje se stejně jako nálada na scéně. Uslyšíte všechno od pomalých balad přes taneční pecky až po lehce potřeštěný funk. Nedá se říct, že by se skladatel držel jednotné melodické linky, zvládá však dobře pracovat s jednotlivými motivy a definovat jimi postavy i dění. Původní texty do češtiny přebásnil Ondřej Gregor Brzobohatý a nutno podotknout, že odvedl velmi dobrou práci. Nejen že jsou písně velmi zpěvné a jdou aktérům dobře do pusy, ale navíc dokonale odpovídají komickému potenciálu muzikálu a vyhýbají se rýmovým klišé nebo přehnaně prvoplánovým veršíkům. Čas od času se do nich také promítají české reálie, které nijak nenarušují celkovou kontinuitu, ale skvěle do ní zapadají a český divák je rozhodně ocení.

Muzikál si zachovává něco z burtonovské poetiky, a to zejména v humoru i celkové vizualitě. Scéna je dost komplikovaná, ovšem velmi dynamicky se proměňuje, začíná se na hřbitově, odkud se divák přesouvá do různých částí domu a později také do podsvětí. Dekorace hýří barvami a vyvolávají dojem hřejivého tepla domova nebo naopak strašidelného zámku plného temných děsivých zákoutí, jak se to zrovna hodí. Režisér Gabriel Barre navíc velmi umně pracuje s přestavbami, takže nevznikají prostoje nebo hluchá místa spojená s nutností kompletní výměny scénografie. Naopak na jevišti se neustále něco děje, scény v sebe plynule přecházejí a divák nemá šanci si vydechnout.

Na čem je muzikál založen především, jsou herecké výkony. Jevišti jednoznačně dominuje Jan Sklenář jako titulní Beetlejuice. Srší neskutečnou energií, naplno se opírá do zpěvu i tance a stejnou měrou vám leze na nervy, jako vás baví. Jeho Beetlejuice je přesně tak potřeštěný a škodolibý, jak byste od ducha jeho ražení čekali. Ani na moment vám nedá zapomenout, že to on je tady tím hlavním záškodníkem, ale navzdory tomu si nemůžete pomoct a prostě s ním musíte sympatizovat. Silně komický potenciál má také role Adama, který Marek Lambora dokonale naplňuje. Jeho Adam je hodný ťunťa, který jako by ani pořádně nevěděl, co vlastně chce, je neustále nad věcí a nic ho nedokáže rozhodit a vyvést z klidu. Výborně tančí i zpívá a jeho herecká paleta je neskutečně pestrá, takže ani na moment nenudí. Trojlístek výrazných mužských protagonistů potom uzavírá Richard Genzer, který ztvárňuje několik různých rolí, ovšem nejvýraznější je jako Otho a Juno, které mají shodou okolností také největší komický potenciál. Genzer nezapře celkovou komediálnost, která však nesklouzává do přehnané karikatury a díky tomu baví. Hlavní ženská postava Lydia v podání Ines Ben Ahmed je rozpolcená pubeťačka sužovaná zármutkem, která se ze všech sil snaží nějak ho překonat a neztratit při tom sama sebe. Má v sobě jistou míru spratkovitosti, s níž vám poleze na nervy, její pubertální rozpolcenost však zároveň vytváří  fantastickou dynamiku se Sklenářovým Beetlejuicem.

Karlínský Beetlejuice je velmi kompaktní inscenace, která je vizuálně mimořádně líbivá a obsahově zábavná a vtipná. České přebásnění se povedlo na výbornou, stejně tak obsazení jednotlivých postav, které se perfektně doplňují. Výkon Jana Sklenáře v titulní roli je fenomenální ať už svou energičností, nebo celkovým pojetím, ostatní mu však nezůstávají nic dlužní. Celkové tempo je sice trochu nevyrovnané a zejména v druhé půli mu lehce dochází dech, pořád se ale jedná o řemeslně výborně udělanou muzikálovou inscenaci, která baví. A nezáleží přitom na tom, jestli jste nebo nejste fanoušci Tima Burtona.