Rebecca

Hudba: Sylvester Levay
Libreto: Michael Kunze
České texty: Michael Prostějovský

Premiéra: 10. 5. 2025
Uvádění: Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Režie: Lumír Olšovský

Obsazení
Já - Lucie Pragerová / Charlotte Režná
Maxim de Winter - Jan Kříž / Jozef Hruškoci
Paní Danversová - Markéta Pešková / Felicita Victoria Prokešová / Kateřina Chrenková
Jack Favell - Jaroslav Panuška / Pavel Režný
Paní van Hopperová - Dita Hořínková / Venuše Zaoralová Dvořáková
Frank Crawley - Adam Rezner
Beatrice - Soňa Hanzlíčková / Lucie Zvoníková
Ben - Pavel Klimenda
Plukovník Julyan - Lukáš Ondruš
Giles - Martin Holec
Frith / company - Miro Grisa / Antonín Kaška
Robert / company - Dušan Kraus
Horridge / company - Martin Šefl
Clarice / company - Kristýna Málková / Magdaléna Vítková
Company - Nikola Ciprová, Natálie Dvořáková, Nikola Erneker, Kateřina Herčíková / Gabriela Stejskalová, Kateřina Kotroušová, Dagmar Hladíková / Barbora Krásná, Hana Spinethová, Kateřina Tafatová, Stanislava Topinková Fořtová, Viktor Aaron / Jiří Šup, Filip Antonio / Ondřej Bláha, Ondřej Baumrukr, Robin Beneš, Václav Kolář, Vojtěch Placek, Adam Škandera, Tomáš Zbranek

Délka představení: 3 h

Anglický Cornwall, jeden starý dům a duch mrtvé manželky, který obchází jeho stíny. Daphne du Maurier se pro svůj román Rebecca (česky Mrtvá a živá) nechala inspirovat vlastní životní zkušeností a vetkla mu tajemně ponurou atmosféru cornwallského pobřeží, kde to celý život milovala. Michael Kunze a Sylvester Levay se drží knižní předlohy poměrně věrně a muzikálovými prostředky ji oživují ve velmi atmosférické podívané, jíž napomáhá i inscenace Lumíra Olšovského.

Hlavní hrdinka, která je zdánlivě tak bezvýznamná, že si ani nezaslouží vlastní jméno, se na francouzské riviéře potká se šarmantním vdovcem Maximem de Winterem. Pár dní po jeho boku je pro ni příjemným únikem z reality, všechno krásné však musí jednou skončit. Když se dívčina zaměstnavatelka rozhodne pro urychlený návrat do Ameriky, nemá jinou možnost, než ji následovat. Anebo ne? Její nový známý neváhá a požádá ji o ruku, takže nová paní de Winterová namísto za oceán zamíří do svého nového domova v Manderley. Nebude to tady však mít snadné, protože nad domem se stále vznáší stín bývalé manželky, na kterou sloužící a nejspíš ani Maxim nedokážou zapomenout.

Libreto se vcelku věrně drží své literární předlohy, takže jak fanoušci du Maurierové, tak ti jejím dílem nepolíbení si přijdou na své. Příběh si ponechává vše ze své tajuplné thrillerové atmosféry, vznáší se nad ním závoj záhad a tajemství a teprve postupně, dílek po dílku se rozkrývá. Celkové mysterióznosti nahrává i hudba, která je založena na několika opakujících a vracejících se hudebních motivech. Ústřední melodie mají spíše pomalejší charakter, tvůrcům se však velmi dobře daří vyvažovat tempo a zpomalovat jej, nebo naopak zrychlovat podle potřeby příběhu. Řada melodií má velmi dramatický nádech a vyvolává téměř agresivní dojem. Přebásnění do češtiny se povedlo, jelikož Michael Prostějovský tradičně odvedl dobrou práci. Oproti jiným písňovým textům se tady tolik nepracuje s rýmem, přebásnění je však zpěvné a dobře slouží hudbě i příběhu. Jen občas trochu hapruje nazvučení, takže ve sborových pasážích je ne vždy všemu rozumět. Věřím však, že se to časem podaří vychytat.

Inscenace je velmi výpravná, ať už jde o scénu, kostýmy nebo množství herců na jevišti. Scéna Ondřeje Zichy je navržena velmi efektivně, takže přestavby jsou plynulé a nenarušují celkové tempo, zároveň se jim daří postihnout širokou škálu různých prostředí. Nejvíc prostoru je věnovánu sídlu Manderley, kde může divák nahlédnout např. do ranního salónku, ložnice Rebeccy či knihovny nebo haly. U posledních dvou zmíněných scéně dominuje otočné dřevěné schodiště s podestou, které právě způsobem natočení evokuje konkrétní prostředí. Kostýmy odpovídají dobovému zasazení zhruba sto let zpátky, nejsou přehnaně křiklavé a podtrhují atmosféru.

Vyznění inscenace ještě umocňují jednotlivé herecké výkony. Rebecca je totiž v podstatě koncipována jako věčný souboj kdo s koho mezi mnoha aktéry. Důležitou roli hraje milostný trojúhelník mezi hlavní hrdinkou, Maximem a mrtvou Rebeccou, jejímž zástupcem se stává hospodyně Danversová. Síla představení tak stojí a padá s dynamikou této trojice. Jako Já se představila Charlotte Režná, která má velmi příjemnou barvu hlasu a v projevu něžnost, která jí umožňuje dokonale ztělesnit trochu naivní a plachou, sotva dospělou dívku, která od života nic nečeká a má tendenci přijímat všechny rány se sklopenou hlavou a bez boje. O to působivější jsou momenty, kdy se rozhodne své myší uťáplosti vzepřít a naplno se postavit sama za sebe. Markéta Pešková jako Paní Danversová v sobě má cosi démonického. Vyvolává dojem obřího pavouka, který si postupně namotává své oběti, aby je mohl ve správný moment poživačně pozřít. Pěvecky je naprosto suverénní, jejímu herectví možná chybí o špetku víc upjatosti a chladu, částečně je to však dáno i poměrně jemnou barvou hlasu, která to úplně neevokuje. Jan Kříž v roli Maxima de Wintera odvádí tradičně velmi dobrý výkon. Jeho Maxim má v sobě tichou odměřenost, je to muž nemnoha slov, což mu dodává tajuplnou aureolu, pokud už přece jenom promluví, pak obvykle s dobře mířenou sarkastickou poznámkou. Působí neproniknutelně, nikdo netuší, co se mu vlastně honí v hlavě. Jeho sólová píseň na začátku druhého dějství je však jedním z vrcholů představení, jelikož ze způsobu, jimž Kříž ukazuje Maximovu vnitřní rozervanost a trýznivé výčitky, běhá mráz po zádech. Za zmínku stojí také Jaroslav Panuška coby slizce úlisný Jack Fawell, z jehož žoviálnosti až mrazí, nebo lehce prostoduchý Ben Pavla Klimendy, který až dojímá svou bezbrannou hrůzou z potrestání.

Rebecca je dalším výborně nastudovaným plzeňským muzikálem s potenciálem uhranout diváky. Inscenace je dynamická, nemá hluchá místa a skvěle naplno využívá prostor celého jeviště. Herecké výkony jsou precizní, emocionální a snadno diváka vtáhnou. V kombinaci s Levayovou hudbou a Prostějovského českým přebásněním vzniká vysoce profesionální show, která dovede ohromit, přikovat k sedačkám a okouzlit diváky natolik, že se budou chtít vrátit.