Juta Takahaši - Jídla s chutí vzpomínek

V Japonsku existuje tradice tzv. vzpomínkových jídel. A taky jeden podnik, který je dovede připravit tak unikátním způsobem, že vám umožní se ještě jednou, naposledy setkat s těmi, kdo už náš svět navždy opustili. Přijměte pozvání do malého přímořského městečka a zdejšího bistra Zastávka u Kocourka.

Kotoko přišla o bratra a není schopná přestat si to vyčítat, protože kdyby se ji nepokoušel zachránit při přecházení ulice, auto by srazilo ji, ne jeho. Dívka má pocit, že to ona měla být mrtvá, protože její bratr je ve všem o poznání lepší, nemluvě o tom, že před sebou měl velmi slibnou hereckou kariéru. Právě ta ale Kotoko nakonec pomůže, protože jeden z bratrových kolegů jí navrhne, aby navštívila Zastávku u Kocourka, pobřežní bistro, kde se dějí zvláštní věci. Dívka sice je lehce skeptická, ale za pokus konec konců nic nedá, takže se na místo vypraví.

Restaurace působí útulně a vzpomínkové jídlo, které je jí předloženo, chutná stejně jako to, které připravoval její bratr. Možná právě v tom tkví ono speciální kouzlo podniku, protože zničehonic se Kotoko ocitá v podivné, snové realitě, v níže se jí zjeví bratr a v přesně vymezeném čase, dokud nevychladne jídlo na stole, si s ní povídá. Mají díky tomu příležitost pořádně se spolu rozloučit, uzavřít tuhle životní kapitolu a posunout se dál. Pro Kotoko je to v mnoha ohledech nový začátek, jelikož odteď už bistro neodmyslitelně patří do jejího života.

Kniha je koncipována v podstatě jako povídkový román, jelikož obsahuje čtyři samostatné příběhy, které však jsou navzájem provázané, a to jednak prostředím bistra, jednak postavami, které se v nich objevují. Svou roli totiž v každém hraje Kotoko a také majitel bistra Kai. Vedle toho autor každý příběh doplnil i o popis nějaké tradiční japonské suroviny a recept, který z ní vychází. Čtenář tím získává ještě hlubší vhled do japonské kultury a tradice vzpomínkových jídel a rituálů spojených právě se smrtí blízkého člověka.

Text se vyznačuje velmi silnou atmosférou a důrazem na popis postav a zejména jejich pocitů. Autor se snaží představit své hrdiny ve zkratce, ale s pochopením pro jejich vnitřní svět. Na vcelku malém prostoru tak vykresluje překvapivě komplexní charaktery včetně jejich osobních příběhů, které předcházely momentu, v němž se právě ocitli. Vyprávění je v mnoha ohledech velmi věcné a přímé, autor nedělá příliš mnoho odboček ani se nesnaží zbytečně tříštit čtenářovu pozornost. Dává mu přesně tolik informací, kolik považuje za nezbytné, a ponechává na jeho fantazii, aby si dotvořil zbytek. Navíc velmi dobře pracuje s celkovým temporytmem, takže vyprávění působí svižně, ale nevzniká dojem uspěchanosti.

Jídla s chutí vzpomínek jsou v mnoha ohledech velmi typicky japonskou knihou, v níž autor na čtenáře přenáší japonskou kulturu a zároveň bere do hry lehce mysteriózní, magický prvek. Příběh není nijak zvlášť komplikovaný, jelikož se jedná primárně o zachycení mezilidských vztahů ve vší jejich komplikovanosti, a především pocitu nedořečenosti, který v lidech občas zůstává po smrti blízkého, s nímž neměli šanci se pořádně rozloučit. Čtivý styl a silná atmosféra navíc povyšují knihu na další úroveň, takže se jedná o nesmírně zajímavý a v mnoha ohledech silný čtenářský zážitek.