Některá místa jejich pověst předchází. Páteční knihkupectví k nim patří. Zdánlivě nenápadný krámek v nadchodu jednoho venkovského nádraží nedaleko Tokia láká k návštěvě nejen studenty blízké střední školy, ale také všechny, kdo pátrají po speciálních knihách. Koluje totiž pověst, že právě tady každý nalezne přesně ten titul, po němž v daný moment nejvíce touží.
V Japonsku existuje tradice tzv. vzpomínkových jídel. A taky jeden podnik, který je dovede připravit tak unikátním způsobem, že vám umožní se ještě jednou, naposledy setkat s těmi, kdo už náš svět navždy opustili. Přijměte pozvání do malého přímořského městečka a zdejšího bistra Zastávka u Kocourka.
Knihovna je místem, které nám všem poskytuje spoustu užitečných informací, protože v knihách je obsaženo neskutečné množství vědění. Co když však narazíte na knihu, která sice na první pohled nevypadá nijak výjimečně, ale přesto vám dovede od základů proměnit život? Pětice postav, která se plácá ve vlastním životě, vyrazí nezávisle na sobě do knihovny. A to stačí k tomu, aby se všechno postupně začalo obracet k lepšímu.
Rozhodnout se pro soužití s kočkou může člověku naprosto změnit život. Zvlášť když vám čtyřnohý mazlíček přijde do života zcela nečekaně a v podstatě si vás adoptuje. Japonský autor Makoto Shinkai ve své knize proplétá příběhy čtyř různých žen a jejich koček, které na první pohled nic nespojuje, ale přesto k sobě mají blíž, než by se mohlo zdát.
V Tokiu existuje kavárna, o jejíž existenci mnoho lidí neví, protože je skrytá v boční uličce a v místech, kam obyčejní turisté nezavítají. Mohla by být naprosto zapomenutelná, kdyby se nevyznačovala jednou zvláštností - umožňuje cestovat časem. Zní to jako naprostá rarita, přesto není kavárna jediná svého druhu. Ve městě Hakodate, přesně na svahu stejnojmenné hory se totiž nachází jedna velmi podobná. Tahle není nějak schovaná a turisté ji navštěvují velmi hojně, jen málokdo z nich však tuší, jak speciální místo to vlastně je.
Šikana je problém, s nímž se potýkají školy na celém světě a proti němuž je obtížné bojovat. Hlavní hrdina románu Nebe přezdívaný Šilhavec ji zažívá na vlastní kůži a stává se typickou obětí odsouzenou trpce snášet příkoří, před nímž dospělí raději zavírají oči. Mieko Kawakami ve svém literárním debutu ukazuje stinnou stránku japonské společnosti, kterou by mnozí nejraději popřeli.
Japonská kultura je velmi specifická a i dnes, v době globalizace se od té evropské značně liší. Přesto jsou nám dnešní Japonci mentálně mnohem blíže a mezi našimi kulturami dokážeme najít řadu paralel. O to zajímavější je vydat se na exkurzi do časů, které sice nejsou časově až tak vzdálené, ale přesto jako by mezi nimi a současností zela nepřekonatelná propast.
Lidé mají rádi stereotypy a jistoty. Ubezpečují je totiž, že svět je v pořádku a funguje podle pravidel, která dobře znají. Někteří lidé jinak než podle zaběhlých vzorců vlastně ani fungovat neumí. Keiko pracuje v konbini, japonském nonstop supermarketu, a nic jiného si nedokáže představit.
V Japonsku se nachází zvláštní kavárna. Pokud do ní vejdete, můžete při splnění určitých podmínek cestovat časem. Pravidla jsou nicméně poměrně komplikovaná a vlastně i tvrdá, takže řadu zájemců odradí. A těch pár, kteří se přeci jenom k cestě do minulosti či budoucnosti odváží, musí pamatovat na to nejdůležitější ze všech pravidel - jejich pobyt může trvat jen tak dlouho, než vystydne káva.
