Lemony Snicket - Temné terárium

Sourozenci Beaudelairovi jen tak tak vyvázli ze spárů hraběte Olafa bažícího po jejich majetku a čeká je cesta za dalším příbuzným. Tím se má stát významný herpetolog, doktor Montgomery Montgomery alias strýček Monty, hrabě Olaf je však zatím rozhodně nehodlá pustit ze spárů.

Po tom, čím si děti prošly, se trochu děsí, jaký bude jejich další příbuzný. Dost dobře to totiž může být další psychopat toužící se dostat k jejich majetku. Čeká je proto velmi příjemné překvapení, když se ze strýčka Montyho vyklube sice trochu potrhlý, ale nadmíru příjemný člověk, který se o ně stará s oddanou péčí. Peče, vaří, nakupuje jim věci, bere je do kina a snaží se, aby se u něj měly co nejlíp. Na oplátku očekává jenom to, že mu děti pomůžou s přípravou mise do Peru, kam hodlá odjet za výzkumem místních plazů. Je to celé až příliš idylické, než aby to mohla být pravda. A vzhledem k tomu, jak ukrutnou smůlu sourozenci Beaudelairovi mají, je jen otázkou času, kdy se něco pekelně pokazí.

V druhém díle Řady nešťastných příhod se sourozenci ocitají na novém místě a musí čelit novým výzvám. Opět pobývají v domě vzdáleného příbuzného, který s nimi nemá prakticky nic společného, byť tentokrát je mnohem přívětivější a poprvé od smrti rodičů jim dává pocítit teplo domova. Autor si tady tak trochu dělá legraci z herpetologie, popisuje řadu plazích druhů, které ve skutečnosti vůbec neexistují, a kombinuje reálie našeho světa s těmi vymyšlenými. Stále není jasné, na jakém místě a v jaké době se nacházíme, pro potřeby příběhu to ale není zásadní.

Navzdory předchozím zkušenostem se zdá, že sourozenci zůstávají stále stejně naivní a nepoučitelní. Prokazují sice bezchybné dedukční schopnosti a dovedou se z problémů, do nichž se dostávají, zase nějak vymotat, na druhou řadu si jich spoustu způsobí sami už jen tím, že nedovedou držet jazyk za zuby. Kdyby občas radši mlčeli, místo aby po vzoru padouchů vyzvonili všechno, co právě mají na srdci, ušetřili by si spoustu problémů a jejich život by možná nebyl tak strašně nešťastný. Příběh příjemně plyne a je bezesporu velmi čtivý a vtipný, trochu otravné je pouze neustále vysvětlování různých komplikovanějších slov. V anglofonních zemích totiž kniha funguje pro děti zároveň jako jazyková učebnice, což z ohledem na to, že jak se tamní děti učí anglicky, dává smysl, pro českého čtenáře to však občas může být poněkud rušivé.

Temné terárium je zábavný příběh, který vás přiměje uvěřit, že by to se sourozenci Beaudelairovými přece jen mohlo dopadnout dobře, byť šance nejsou, i s ohledem na název série, velké. Autor píše čtivě, dělá si legraci z příběhu i čtenářů a vymýšlí občas až absurdní zápletky, jen aby svým postavám co nejvíc znepříjemnil život. V rámci druhého dílu přidává lehkou detektivní linku, ovšem trojici sourozenců zatím ponechává stejně naivní a věřící v dobro jako v prvním díle. Nezbývá než doufat, že se přece jenom časem poučí a začnou se chovat obezřetněji. Do té doby je totiž těch nešťastných příhod nejspíš čeká ještě celá hromada.