Mamma Mia!

Hudba a texty: Benny Andersson, Björn Ulvaeus

Překlad: Adam Novák

Premiéra: 12. 12. 2014 (derniéra červen 2018)

Uvádění: Kongresové centrum Praha

Režie: Antonín Procházka

Obsazení (vypsala jsem všechny alternace, tučně jsou zvírazněni zpěváci, kteří hráli v den naší návštěvy)

Donna - Alena Antalová, Leona Machálková, Daniela Šinkorová

Sophie - Hana Holišová, Ivana Korolová, Sabina Křováková, Petra Vraspírová

Sky - Michael Foret, Jan Kopečný, Tomáš Smička

Sam - Bronislav Kotiš, Jiří Langmajer, Roman Vojtek

Harry - Petr Kotvald, Pavel Vítek, Tomáš Trapl

Bill - Petr Kolář, Oldřich Kříž, Bořek Slezáček

Tanya - Ivana Chýlková, Radka Fišarová, Olga Lounová, Michaela Nosková

Rosie - Jitka Asterová, Jaroslava Kretchmerová, Hana Křížková, Olga Lounová

Lisa - Alžběta Bartošová, Barbora Skočdopolová, Veronika Vyoralová, Karolína Krézlová

Ali - Kateřina Klausová, Ilona Maňasová, Vendula Příhodová

Pepper - Martin Hubeňák, Peter Pecha

Eddie - Laco Hudec, Radim Pátek, Petr Ryšavý

Délka představení: 2 h 45

Skupina ABBA se stala legendou. Její písně zůstaly hity do dnešních dnů, dokonce i současná mladá generace, tedy mí vrstevníci, zná většinu jejich písniček. Není se proto co divit, že londýnští tvůrci pojali záměr nějak vhodně je umístit do muzikálu. Vzhledem k tomu, že právě tento divadelní formát v současné době nejvíc letí, úspěch je zajištěn. V Praze už se Mamma Mia několikrát předvedla, pokaždé to však bylo v anglické verzi. Teď poprvé se tedy představuje v kompletním překladu, a to včetně hitů skupiny ABBA, a rozhodně je na co se koukat.

Příběh je ve skutečnosti prosťoučký. Čerstvě dospělá Sophie chystá pohádkovou svatbu a přeje si, aby se na ní sešla celá její rodina - tedy jak matka Donna, která ji vychovala, tak její otec. To by ale mohl být trochu problém, protože Donna o něm nikdy nemluví. Naštěstí je Sophie dostatečně iniciativní a najde v matčině stole starý deník z doby před jejím narozením. Na stránkách, které její oči nikdy neměly spatřit, objeví zásadní stopu. Adeptem na jejího otce jsou hned tři kandidáti. A protože Sophie nechce nic podcenit, pozve rovnou všechny. Jaké je pak překvapení všech, když se den před plánovanou svatbou všichni potenciální otcové objeví. A jaké staré vzpomínky to vyvolá...

Příběh není v případě Mamma Mia tím hlavním, jde totiž především o písničky. Přesto je dobře, že alespoň základní dějová linie existuje. Hity totiž ještě k dobrému muzikálu nestačí (důkazem může být Horečka sobotní noci). ABBA a milostný příběh na pozadí dvougeneračního sporu matky s dcerou však dohromady fungují výborně.

Největší obavy diváků asi budí české texty. Se scénářem problém není a mohu podotknout, že je velmi podobný tomu ve filmové verzi. Co se přetextování týká, jeho kvalita je kolísavá. Můžete slyšet kousky, které se skutečně povedly (mezi mé favority patří Thank You for the Music neboli Hudbě patří díky a Knowing Me, Knowing You, česky Oba nás dobře znám), stejně jako ty, kde verš trochu ujíždí. Přílišná duchaplnost se od textů čekat nedá, protože ani ty originální nejsou nějak pronikavě filosofické a licence na český překlad byla udělena jen pod podmínkou, že zůstane zachován přesný význam. V českých překladech jsou všeobecně nejrušivější ponechané anglické fráze. V případě Mamma Mia nebo Dancing Queen je to ještě skousnutelné, u Honey, Honey, Money, Money, Money či Voulez-vous je ponechání originálních frází poněkud zbytečné a určitě by se dal najít vhodný český ekvivalent. Jinak je však kvalita překladu uspokojivá a myslím si, že nikoho nepohorší.

Kladem je živá hudba i zpěv. Orchestřiště je otevřené, takže diváci mohou pozorovat muzikanty přímo při práci, sborové party zajišťuje rozsáhlá company, která jednak funguje jako taneční a jednak jako swing (tj. že zastupuje role, které jsou potřeba - např. muž s lopatou, žena s pletením atd.).

Co se výpravy týče, i tu si mohla česká produkce vytvořit po svém. Scéna je díky tomu velmi úsporná a skýtá spoustu prostoru. Je to krásná ukázka toho, jak velkým tanečním choreografiím sluší velká jeviště. Taneční čísla jsou výborně propracovaná, sedí do hudby a je jich tak akorát. Vtipnou vsuvkou je vystoupení pánské části company v potápěčských oblečcích a ploutvích při písní Lay All Your Love for Me, celkově je však práce company velmi dobrá a je třeba ji ocenit. Choreografie totiž nepatří k nejsnazším.

Kostýmy jsou jednoduché a úměrné době, v níž se příběh odehrává, tedy současnosti. Přesto se dočkáme pár výstřelků v podobě discooblečků, bez kterých by to prostě nebyla ABBA. Tyto kreace pobaví a připomenou léta dávno minulá, jiný účel však nemají.

Nesmím se zapomenout vyjádřit také k obsazení. Měla jsem možnost vidět pouze jednu ze tří až čtyř různých alternací a nutno podotknout, že aktéři tvoří sehraný tým. Největší prostor je věnován ústřední ženské dvojici Donně a její dceři Sophie. Alena Antalová se s rolí přepracované matky, která už má nejlepší léta za sebou, ale pořád se nevzdává svých snů, vypořádala skvěle. Její dcera je pro ni nejdůležitější osobou v jejím životě a kvůli ní musí být zodpovědná, na druhou stranu se však dokáže v minutě proměnit v bláznivou barovou zpěvačku i zmatenou zamilovanou puberťačku. Její zpěv je čistý, i když občas mírně nevýrazný, barva hlasu do písní výborně sedí.

Velmi příjemným překvapením pro mě byla Ivana Korolová. Její Sophie je bláznivě zamilovaná, ale poněkud nejistá a hledající sama sebe. Tato role má k dispozici spoustu prostoru, a proto má divák šanci poznat její charakter. Pěvecky je jistá, předvádí několik různých poloh a ani tanečně nezaostává. Osobně ji považuju za jednoho z tahounů představení.

Donniny kamarádky Tanyu a Rosie ztvárnily Radka Fišarová a Hana Křížková. Tanya je typická panička z vyšší společnosti, které sice vztahy právě nevycházejí, ale to jí nebrání v tom, aby z každého vytřískala co nejvíc. Radka Fišarová jí dodává grácii i lehkou ironii, přes prvotní dojem odtažitosti je to žena schopná udělat si sama ze sebe legraci. Pěvecké kvality může naplno projevit bohužel jen v jediné sólové písni, i to však stačí, aby ukázala, že je pěvecky suverénní. Rosie je spíš takovým bohémem, který muže k životu nepotřebuje, rád si vede svou a baví se. Hanka Křížková tohle všechno dokázala do postavy vložit a její výstup při sólovce Take a Chance on Me navíc vyvolává salvy smíchu.

Potenciální otcové Sam, Harry a Bill hrají v příběhu poměrně zásadní roli, nejvíc prostoru dostal Sam, který jako jediný z trojice má vlastní sólovou píseň. Jiří Langmajer je bezpochyby vynikající herec, s jeho zpěvem už je to o něco horší. Přesto mu ne úplně čistý pěvecký projev rádi odpustíte, protože v činoherních pasážích je excelentní. Tomáš Trapl opět ukazuje své všeobecné nadání. Pěvecky i herecky je výborný. Petr Kolář je přesně tím typem dobrodruha samotáře, jakéhosi Indiana Jonese. Pěvecky nemá moc šancí se projevit, herecky je dobrý.

Sky hraje v příběhu překvapivě malou roli. Tomáš Smička vyniká pěvecky i tanečně, jeho herecký projev je však poněkud nejistý. Dá se však čekat, že s rostoucím počtem repríz se zlepší.

Ostatní postavy hrají roli spíše podružnou, jejich charakter není možné příliš dobře odhadnout a pěvecky nedostávají moc prostoru. Jejich představitelé se s nimi však jak tanečně, tak pěvecky a herecky poprali dobře.

Na závěr nezbývá než podotknout, že Mamma Mia je dobrý muzikál, v rámci Prahy jde rozhodně o nadprůměr. Aktéři ze sebe vydávají maximum, výprava je odpovídající a písně ABBY, i přes drobná zaškobrtnutí v českých překladech, prostě nemůžou zklamat. A na slovech tvůrců, že tenhle muzikál vykouzlí úsměv na rtech a nabije energií, rozhodně něco bude. Na konci mi vlastně vůbec nevadilo, že venku prší a fouká vítr, ten roztomile šťastný úsměv na rtech nám nesmazal a melodie včetně úryvků českých textů mi v hlavě zní ještě teď. :)