Přečteno LISTOPAD 2020

Tak tady máme advent. Města se oblékla do vánoční výzdoby, a i když s trhy je to letos všelijaké, procházku po slavnostně osvětlených ulicích si můžeme dopřát všichni. Stejně jako svařák a něco dobrého k zakousnutí k němu. A pokud se vám nechce do venkovní zimy, pořád je tu možnost zůstat doma a číst si. :)

Tenhle přehled obvykle otevírám kulturním okénkem. Tentokrát to tak nebude, protože s vámi nemám co sdílet. S ohledem na epidemiologickou situaci jsou divadla i kina pořád ještě zavřená (o logice toho, že akvaparky na rozdíl od nich otevřít můžou, radši pomlčím), takže není kam jít. Pokud jsem se tedy v poslední době věnovala jakékoliv kinematografické tvorbě, bylo to na Netflixu nebo HBO. Tak aspoň pár doporučení na seriály. Na HBO byla premiérově odvysílaná série Mělas to vědět, která je výborná především herecky. S příběhem je to trochu slabší, ale netvrdím, že je špatný. Filmařům se povedlo báječně vystihnout atmosféru a celé je to poměrně mrazivé. Na Netflixu zase odstartovala čtvrtá řada The Crown. Tu jsem sice zatím nedokoukala, protože většinu večerů se u nás doma o Netflix přetahujeme, tudíž sledování mi jde pomalu, ale rozhodně je to příjemné drama, které stojí za to vidět. Už jen pro herecké výkony. :) A pokud se chcete příjemně naladit na Vánoce, pusťte si na Netflixu novinku Dash & Lily. Je to sladké, milé a dokonale vánoční. A ač to neříkám často, i lepší než kniha.

A teď k tomu, co jsem zvládla přečíst. Dohromady to bylo pět kousků, protože jsem na knížky dost často neměla náladu a jednoduše se nechtěla nutit. Stačí, že jsem otrávená z aktuální situace, nemusím být i ze čtení. Měsíc jsem zahájila s Fámou, která je prezentovaná jako psychologický thriller, nicméně bylo to spíše k uzoufání pomalé psychologické drama. Následoval re-reading pokračování Cindera & Elly Šťastně až navěky, který mi perfektně zvedl náladu, protože jde o maximálně pozitivní čtení. Další na řadě byl jeden z mých největších čtenářských dluhů - Pád titánů od Kena Folletta. Výborný historický román, který sice má své mouchy, ale přesto patří ke špičce. Na trochu vážnější notu jsem sáhla s povídkovou sbírkou Viktorie Hanišové Dlouhá trať, protože jsem v ní okusila smrt a sebevraždu na sedm různých způsobů. A závěr měsíce pak patřil oddechové historické romantice Ohnivý pták, kterou si užijí zejména milovníci zamilovaných příběhů.

Názor na jednotlivé knihy tradičně najdete v recenzích nebo v nejnovějším videu. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat