Květen s sebou přinesl první náznak léta a taky naději, že život se pomalu vrací do normálu. Uvidí se, na jak dlouho. Zlepšující se počasí nicméně člověka vyloženě ponouká k tomu, aby trávil čas venku a objevoval místa, na kterých zatím nebyl. A která sice za normálních okolností překypují turisty, ale teď jsou pořád ještě relativně klidná.
Květnové svátky letos vyšly na víkend, takže bohužel žádné volno navíc. Asi nemá smysl si stěžovat, že by se rozhodně hodilo, to ho totiž nevykouzlí. Aspoň jsem ale víkendy využila k dalším toulkám po Praze. Hned zkraje května jsem zavítala do Jeleního příkopu, kde jsem od jeho zpřístupnění turistům nebyla. Otevřená je zatím sice jenom jeho horní část, ale i tak bylo příjemné projít se po něm a trochu líp tak poznat nejbližší okolí Pražského hradu. A došlo taky na zahrady přiléhající k Hradu z druhé strany. Any ty nejsou otevřeny komplet, tady je pro změnu přístupná jenom dolní část, takže na Hradčanské náměstí neprojdete, ale lepší něco, než nic. Rozhodně se odsud nabízí nádherné výhledy na hlavní město. Podívala jsem se taky do botanické zahrady, o níž jsem netušila, jak krásná a rozlehlá vlastně je. Žiju v Praze skoro deset let, ale na botanickou zahradu jsem si nějak nebyla schopná nikdy najít čas. Teď jsem to konečně napravila. Pokud sem budete mít cestu, rozhodně vyzkoušejte víno z vinice sv. Kláry. Je sice dražší, ale chuť vám to vynahradí. :) Na konci května jsem vyrazila na Noc kostelů, což byl vcelku spontánní nápad, ovšem o to víc jsem si ho užila. S kamarádkou jsme za večer prošly zhruba desítku kostelů, zvládly si vyposlechnout několik různých koncertů, a dokonce i degustaci italských vín. A v závěru měsíce jsem zvládla taky bojovku organizovanou Prahou 8 a 9 s názvem Anthropoid, která zábavnou formou připomíná okolnosti atentátu na Heydricha. Nachodíte při ní spoustu kilometrů, ale určitě se pobavíte a taky dozvíte hromadu zajímavých věcí. Stačit vám bude chytrý telefon. :)
Postupné rozvolňování přeje také kultuře a to bych nebyla já, abych se nerozhodla za nějakou vydat. Musím říct, že divadlo mi mimořádně chybělo, tudíž jakmile došlo k otevření, spěchala jsem do něj, co mi síly stačily. :D Prvním představením, které jsem po covidové pauze zhlédla, byl Robinson Crusoe v Divadle Na Maninách. Tahle muzikálová verze nemá s knižní předlohou mnoho společného, ale jde o vcelku sympatickou podívanou, která si svoje diváky určitě najde. Jinak jsem ale svoje večery trávila spíš u Netflixu, kde mám aktuálně rozkoukáno několik seriálů a došlo i na filmy. Po několika letech jsem třeba znovu viděla Hairspray. Pokud máte rádi filmové retro muzikály s chytlavou hudbou, tohle je to pravé pro vás. :)
A teď už se můžeme pomalu přesunout ke knížkám. Zvládla jsem jich celkem osm, nicméně jedna z toho byla na posudek, takže vám toho o ní moct říct nemůžu. Snad jen, že pro mě byla velmi příjemným překvapením a k vydání jsem ji doporučila. Jestli se nakonec v českých knihkupectvích objeví nebo ne ale zatím nedovedu říct. Pojďme se proto přesunout k tomu, o čem mluvit můžu. Květen se pro mě nesl na vcelku romantické vlně. Začátek měsíce patřil vánoční oddechové romanci 10 rande naslepo, která cílí spíš na mladší čtenáře, ale potěší i starší. Následovalo Vyznání Frannie Langtonové, což byla poslední kniha v rámci projektu Barevné čtení a dost mi sedla stylem psaní i otevíranými tématy. Potom jsem si dopřála extrémně pomalou romantiku S láskou, Lukov odehrávající se v atraktivním krasobruslařském prostředí. Následoval recenzní výtisk Nesejdeš z cesty o tom, jak moc může náš život ovlivnit prostý výklad karet, který ke mně doputoval přímo od autorky a já jí za to ještě jednou moc děkuju. Zase jsem se vrátila k romantice s knížkou Začít znovu od velmi oblíbené Mony Kasten a byl to přesně ten typ oddechovky, jaký jsem čekala. Protože pořád jedu na vlně svého slibu dát si aspoň jednu knížku v angličtině měsíčně, přišel na řadu A Court of Silver Flames, který mě sice bavil, ale zároveň to nemůžu označit jinak než jako plnokrevné porno. No a závěr měsíce patřil románu Normální lidi, který má docela rozporuplná hodnocení a ani já si vlastně nejsem úplně jistá, co si o něm myslím.
Jako už tradičně, podrobněji si můj názor můžete přečíst v recenzích nebo vyposlechnout v nejnovějším videu. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat