Srpen se u mě nesl hodně ve znamení cestování, ale na čtení jsem si čas udělala. Navíc se mi pomaličku vrací chuť hltat jednu knihu za druhou, takže je dost pravděpodobné, že během podzimu těch přečtených knížek přibyde. Zatím ale nepředbíhejme a podívejme se na to, jaký byl vlastně můj srpen.
Začátek měsíce byl cestovní, jelikož jsem vyrazila na Azory. Dovolenou jsme strávili na Sao Miguelu, což je největší z ostrovů souostroví, a objeli ho když ne celý, tak přinejmenším jeho značnou část. Šlo o hodně turistickou dovolenou, což si vždycky užívám, jelikož ráda chodím, ale prostor byl i pro relaxaci. Jen to každodenní řízení bylo trochu vyčerpávající, přece jenom už nejsem zvyklá tolik jezdit vzhledem k tomu, že v Praze auto nemám. Tradičně pro vás každopádně mám článek s tipy i video.
Vedle dovolené v zahraničí jsem zvládla taky výlet v rámci ČR. S kamarády jsme vyrazili do hornického skanzenu Solvayovy lomy, projeli se tady mašinkou, prošli si muzeum a potom pokračovali na lomy Malá Amerika, Mexiko a Velká Amerika a odtud na Karlštejn. Dohromady to byla asi 15km túra, na kterou nám perfektně vyšlo počasí, takže jsme si to užili.
A zvládla jsem taky dvě knižní akce. Napřed Radši piknik v parku, na který sice bylo trochu chladno, ale na sluníčku se sedělo příjemně a všechny jsme si to maximálně užily. Druhou byl křest knihy Broken Love v nádherné kavárně na Žižkově, kam budu muset někdy vyrazit jen tak na posezení u kafe a knížky. :) A pak ještě jedno neknižní doporučení, jelikož jsme jako rodina vyrazili na únikovku Opus Magnum, která je naprosto perfektní. Skvěle propracovaná, do detailu promyšlená, postavená na detailech... Rozhodně tady zapojíte mozkové závity a nudit se nebudete.
Pojďme mrknout na kulturu. I v srpnu na ni došlo, byť tentokrát pro mě v obou případech šlo o opětovné návštěvy. Napřed jsem si podruhé dala Marnou lásky snahu v rámci Letních shakespearovských slavností a musím říct, že i tentokrát mě to bavilo. Ano, vlastně je to nebetyčná hloupost, ale která shakespearovská komedie není? Podstatné je, že je to zábava. Repete jsem si dala taky v případě Marty na Letní scéně Kampa, kterou jsem viděla poprvé před několika lety krátce po premiéře a už tentokrát mě dost nadchla. I napodruhé to bylo perfektní, pobavila jsem se i dojala a rozhodně můžu inscenaci doporučit.
Znovu jsem vyrazila taky do letního kina, jelikož došlo na Návrat do budoucnosti II. Vzhledem k tomu, že v červenci jsem viděla první díl, ten druhý jsem si nemohla nechat ujít. A ano, i tenhle film pořád miluju. Podívala jsem se taky na novou verzi Zlatovlásky, která je dobře natočená a i když příběhově se od Erbenova originálu lehce odlišuje, dějová linka je nosná a jedná se o pohádku, která dovede zaujmout děti i dospělé. Objevila jsem taky nové seriálové zpracování románu Hrabě Monte Cristo se Samem Claflinem v hlavní roli a musím říct, že to bylo naprosto perfektní. Tvůrci se sice v některých ohledech odchýlili od originálního románu, ale stvořili velmi funkční příběh, který je navrch skvěle natočený a zahraný. Doporučuju. A jelikož bez nějaké té reality show by to nebylo ono, zvládla jsem 8. řadu americké Love Is Blind a stejně tak 2. řadu té britské. V obou případech to bylo bizarní, v případě americké verze rozhodně víc, ale dostala jsem přesně to, co jsem očekávala, tudíž jsem spokojená. Na podzim bychom se měli dočkat 9. americké řady a taky první francouzské, takže už teď vím, na co budu koukat. :D
A jdeme na knížky. Nakonec jsem jich zvládla 11, z toho 3 byly na posudek, takže o nich mluvit nebudu. Můžu jenom říct, že 2 z nich vyjdou a v případě obou se máte na co těšit, u třetí zatím žádné info nemám. Měsíc jsem zahájila špetkou romantiky, došlo na 7. díl Romantických útěků Chata ve Švýcarsku, který jsem bohužel nestihla přečíst v červenci. Je to milá oddechovka, která se rozhodně zařadí mezi mé oblíbené díly. Ještě v rámci Čtení podle abecedy jsem dočetla knihu Zápisky z tranzice, která byla nesmírně zajímavá a poutavě napsaná. Následovala série recenzních výtisků - napřed dvě Hostovky, Jeřábi táhnou na jih, což je velmi křehký příběh o stárnutí, a Všechno/Nic/Někdo, což je autobiografický text o komplikovaném životě autorky, obojí můžu doporučit. Třetí recenzní výtisk připutoval z Joty a šlo o historický román Říkejme jí Barbie o vzniku téhle ikonické panenky, který je velmi dobře napsaný a nabitý zajímavými informacemi. Došlo taky na dvě audioknihy, což byly oba díly Kódu Mýtina, Zpátky ve hře a Faraonovo tajemství, v audiopodobě rozhodně poutavé a velmi dobře načtené. Měsíc jsem pak ukončila Domkem v Irsku, 8. dílem Romantických útěků, který mě bavil jen o chloupek míň než Chata ve Švýcarsku.
Pokud byste o knížkách rádi zjistili něco víc, můžete se prokliknout na recenze nebo už tradičně mrknout na video. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat