Srpen jsem v minulosti mívala spojený s odpočinkem, nějakou tou dovolenou a okurkovou sezónou v práci. Poté, co jsem nastoupila do televize, stal se z něj jeden z pracovně nejnáročnějších měsíců, jelikož na přelomu srpna a září startuje nová sezóna, tudíž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost komunikaci všech pořadů a nalákat co největší množství diváků. Času na cokoliv včetně čtení tak bylo pomálu, ale samozřejmě že na relaxaci se ho vždycky trochu najde.
Klasickou dovolenou jsem si letos naplánovala až na září, ale našla jsem si čas aspoň na nějaké víkendové výlety. S pár kamarády jsme se vydali sjíždět Ohři a spojili to i s návštěvou zříceniny hradu Andělská hora, takže takový klasický, sportovně-kulturní výlet, na kterém jsme se hodně nasmáli a rozhodně si ho užili na výbornou. Na konci měsíce jsem pak s divadelní partou vyrazila na chatu připravovat inscenaci, která se premiérově představí už v říjnu. A jelikož jenom zkoušet by nás nebavilo, došlo i na společenské hry a udělali jsme si výlet do Plasů, kde je obrovský klášter postavený podle návrhu známého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho a taky překvapivě pěkná zoo, která naláká na skvělé druhy zvířat v krásných výbězích, a navíc taky na minigolf, který si zahrajete přímo mezi jednotlivými zvířaty a rozhodně si to užijete. Za mě to byl jeden z nejlepších minigolfů, co jsem kdy hrála. :)
Samozřejmě jsem si dopřála i nějaké to divadlo. Vzhledem k stále probíhajícím divadelním prázdninám to byl plenér, konkrétně Sen noci svatojánské na Letních shakespearovských slavnostech, což je letošní ostravská premiéra. Mám tuhle komedii hodně ráda a nové zpracování se mi líbilo celkovým pojetím i vyzněním. Následně jsem zašla ještě na Kolemjdoucí, což je narativní prostor, tedy vlastně taková inscenace bez herců. Inspirací byl sociologický průzkum Rozděleni svobodou a musím říct, že se jedná o neskutečně zajímavý a silný zážitek, který můžu vřele doporučit.
Co se filmů a seriálů týká, nijak slavné to nebylo. Přirozeně nakoukávám věci, které se chystají do televize, protože potřebuju mít přehled, co a kdy se vysílá, a připravit si k tomu příslušnou komunikaci. A byť mám svoje projekty ráda, pořád je to práce. Zvládla jsem nicméně zhlédnout první řadu seriálu Never Have I Ever, který se sice hodně míjí s mou věkovou skupinou, ale i tak jsem se u něj dost dobře pobavila a určitě budu pokračovat dalšími dvěma sériemi. A co se filmů týče, konečně jsem se dostala k filmové adaptaci muzikálu Cyrano, která je vlastně poměrně věrná původní hře a dost jsem si ji užila.
A teď už ke knížkám. I vzhledem k množství práce to se čtením nebylo nijak slavné. Nakonec jsem zvládla šest kousků, protože některé rozečtené knihy si nakonec přetahuju do září. Měsíc jsem zahájila knihou Ptačí domek, biografickým románem o téměř zapomenuté ornitoložce, v němž se mísí její život s jejím výzkumem, a román je navíc napsán neskutečně poeticky. Jako další v pořadí byl recenzní výtisk Povídky (p)od psa, což je velmi milá oddechovka o psu Oskarovi žijícímu na Hradčanech a jeho dobrodružstvích, v němž autorka mísí nadsázku s lehkým humorem. Přečetla jsem si taky další knížku od Rowlingové, konkrétně Ikaboga, který je sice označovaný za dětskou, ale mnohem spíš je to společenská kritika a politická satira, která mně se mimořádně líbila, ale děti ji asi úplně nedocení. Rozhodla jsem se taky pro rereading knihy Královské tajemství, protože jsem měla chuť na něco letního a odpočinkového. Musím říct, že při tomhle několikátém čtení jsem na knize mnohem víc viděla nejrůznější nedostatky, ale pořád to bylo milé a velmi odpočinkové. Konečně se mi taky povedlo dočíst sérii Griša, protože v srpnu došlo na Zkázu a naději. Na rozdíl od řady jiných čtenářů mě série jako celek uspokojila. Autorka si věci dobře promyslela, aby dávaly smysl, takže přes drobné výhrady byl za mě celkový vývoj uspokojivý. No a posledním, co jsem ještě zvládla dočíst, byl další recenzní výtisk, konkrétně román Co když žádné zítra nebude? tematizující mezilidské vztahy, hledání sama sebe i komplikovanost vzájemné komunikace, a je zároveň tak trochu pobídkou, abychom se nebáli jít za svými sny.
O všech knížkách jako obvykle mluvím i ve videu, takže si ho můžete pustit. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat