Představte si počítačovou hru, která působí tak reálně, že by to mohla být realita sama. Mýtina je vysoce realistické herní prostředí, v němž máte jenom omezené množství šancí k dosažení cíle. Každý nový hráč totiž dostane k dispozici dvacet životů, a jakmile o ně přijde, může se rozloučit s šancí na pokračování. Dokupovat si další by totiž znamenalo hazardovat se životem.
Vyrůstat a dospívat v rodině, která se o vás příliš nezajímá a kde si každý zpracovává vlastní traumata, může být extrémně náročné a nejspíš vás to nějakým způsobem poznamená. Jak se ale rozhodnout, co vlastně je váš osobní problém a kde jenom přebíráte vzorce, které vám někdo dal do hlavy? Když totiž není, o co se opřít, pravdě o vlastní soudnosti se věří jenom těžko.
Stárnutí je přirozenou součástí lidského života, přesto bývá těžké pro ty, jichž se týká, i pro ty, kteří mu zatím jenom přihlíží. Bo se dostal do životní fáze, kdy už se o sebe nedokáže sám postarat, ale zůstává natolik soběstačný, aby zvládl žít ve vlastním domě jen s několika návštěvami pečovatelské služby denně. Jeho život přesto plíživě směřuje ke svému konci, aniž by si to on sám dokázal uvědomit.
Říká se, že změna je život, většinou se to však týká nových bot, případně kariérního posunu. Co když si však ve čtyřiceti uvědomíte, že jste celý život žili ve lži, protože jste ve skutečnosti žena, jenom v mužském těle? Daniela Špinar se rozhodla jít s kůží na trh a popsat svou cestu za změnou pohlaví, a to v silně osobní a až překvapivě otevřené deníkové zpovědi o vlastním životě.
Občas vám dá osud facku jenom proto, aby vám ukázal, že se máte vydat jiným směrem. Mina miluje pořádání domácích večírků pro svoje přátele, které může tematicky zaměřovat na rozmanité světové kuchyně. Ten mexický se jí ale šeredně vymstí a ona po jeho skončení usoudí, že nejspíš potřebuje dovolenou z dosahu toho všeho.
Poslední dobou na mě s příchodem léta dosedá menší čtecí krize. Nevím, čím to je, ale s teplotami atakujícími třicítku jednoduše nemám náladu sahat po knížkách a věnuju se spíše intelektuálně méně náročným činnostem. Svou roli hraje i to, že se v létě snažím cestovat, a jelikož většina mých dovolených je dost aktivních, na čtení jednoduše nezbývá čas ani energie.
Nepatřím k lidem, kteří by se vraceli na místa, kde už někdy byli. Ne, že bych to nedělala nikdy, jenom mám pocit, že je toho pořád tolik nového k objevování, že na už navštívená místa nezbývá čas. Tentokrát jsem ale udělala výjimku a vzala naše do Lisabonu. Šlo totiž jenom o jednu zastávku naší letošní dovolené.
Manželství mohou vznikat nejrůznějším způsobem, často dokonce i bez toho, aby se ženich s nevěstou osobně potkali nebo spolu třeba prohodili aspoň dvě slova. A stejně tak mohou být podobné svazky zcela imaginární. Cecilia si v dobré víře vymyslela, že je vdaná, a teď se bude muset popasovat s důsledky.
Městečko v Sudetech, které voní po medu, a trojice žen, které spolu chodily do školy, ale osud jim naservíroval velmi rozdílný osud. Vítejte v Úlicích, jimiž se prožene druhá světová válka a zanechá po sobě hlubší stopy, než by si kdokoliv na jejím začátku dovedl představit.
Šestice mimořádně nadaných jedinců, kteří mají nakročeno k tomu stát se elitou. Dokáže to ale jenom pět z nich. Vždycky jednou za každou generaci se v sídle Alexandrijské společnosti sejde šest výjimečných medeiánů, aby bojovali o možnost stát se jejími právoplatnými členy. Jde o potvrzení jejich jedinečného nadání, je to však jediný důvod, proč jsou tady?
Itálie je a nejspíš zůstane mou celoživotní láskou a obzvlášť ráda mám oblast Toskánska. Po pár letech jsem se proto rozhodla vrátit právě sem a prozkoumat místa, která jsem při minulé návštěvě nestihla. Ale zatímco minule mi dělala společnost ségra, teť jsme na dámskou jízdu vyrazily s mamkou.
