Přečteno DUBEN 2019

Uplynul další měsíc a dá se říct, že konečně přišlo jaro. Venkovní teploty nás sice ještě pořád trochu zlobí, ale přesto je čím dál víc dnů, kdy se dá jen tak posadit na sluníčko, relaxovat s knížkou, anebo se třeba projít po parku a nadýchat se čerstvého vzduchu. Sice trochu otravují všemožné alergie, protože příroda nám zvesela kvete a všude poletuje pyl, ale to je jen drobná vada na kráse. Vždyť kdo by si neužíval jaro na maximum? 


V dubnu jsem zvládla přečíst sedm knih, což je asi nejmíň od začátku roku. Částečně je na vině fakt, že jsem se zasekla s knížkou, kterou jsem původně měla v plánu zvládnout mnohem rychleji. Ovšem ukázala se jako tvrdší oříšek a já ji nezvládla dočíst před koncem měsíce. Navíc jsem svůj čas netrávila jenom čtením. Jeden prodloužený víkend jsem kupříkladu věnovala popíjení vína v nefalšovaném moravském sklípku. :) A zvládla jsem i nějaké to divadlo, takže nesmí chybět obligátní pozvánky. :) 

Budu upřímná, v dubnu to s divadlem nebylo nijak valné. Dva prodloužené víkendy jsem strávila mimo Prahu a ve všední dny mi taky ne vždycky vyšlo se někam vypravit. Zvládla jsem proto pouze tři představení, a to až v druhé půlce měsíce. Nejprve jsem zašla do Divadla na Maninách, což je poměrně bizarní prostor, který rozhodně není primárně určen divadelním produkcím. Viděla jsem tady hru Na dotek, což nebylo úplně špatné, ale ani mě to nijak neohromilo. V posledním dubnovém týdnu jsem si dala hned dvě divadla. Nejdřív to byl Faust na Palmovce, což byl velmi neotřelý zážitek, který jsem si nicméně moc užila. No a druhé představení byl muzikál, protože bez aspoň jednoho hudebního kousku každý měsíc by to prostě nešlo. :) Tentokrát jsem zašla na Srdcového krále, a to už podruhé. Měla jsem štěstí na jiné obsazení a užila si to úplně stejně jako poprvé. :) 

Když už se budu věnovat čtení, měsíc jsem zahájila nenáročnou romantikou Hledání dokonalé lásky. Jedná se o druhý díl ze série a na další se určitě v brzké době chystám. Potom přišla řada na trochu historie a dopřála jsem si pětadvacátý díl Dynastie Morlandů s názvem Sbohem, Viktorie! V tomto pokračování rodinné ságy se Anglie dostává do víru bouřlivých změn, které ji do budoucna velmi ovlivní. Poté zase trocha romantiky, pro změnu z fotbalového prostředí v románu Kulti. To bylo velmi milé, poklidné čtení, které jsem si báječně užila. Další kniha byla bohužel spíše zklamáním, protože jsem si vzala druhý díl Panského domu s názvem Panský dům a jeho dcery. Jednalo se o nudu hrající si na historický román, která se však kolem historie leda tak mihla. Náladu jsem si spravila romantickou oddechovkou Polibek pro Annu, kterou jsem četla už několikrát a vždycky se k ní ráda vracím, protože je pro mě krásným výletem do Paříže. No a konec měsíce patřil sci-fi. Nejdřív jsem dočetla trilogii Vesmír, prolouskala jsem se totiž závěrečným dílem Všechny barvy Země a bylo to moc milé vyprávění. A jako poslední jsem zvládla druhý díl ze série Akta Illuminae s názvem Gemina. To byl dobře vystavěný příběh vyprávěný velmi neotřelou formou, takže se těším na pokračování. 

Víc jsem se o knížkách rozmluvila ve videu, takže se určitě podívejte. :)


Žádné komentáře:

Okomentovat