Nevím, jak vám, ale mně listopad utekl závratnou rychlostí. Svou roli v tom nejspíš hraje i fakt, že jsme v práci měli jednu premiéru za druhou, takže nebylo moc příležitostí se zastavit a odpočinout si. S blížícím se koncem roku by se to nicméně mohlo aspoň trochu zlepšit, tak uvidíme. :)
Nedá se říct, že by můj listopad byl, co se mimopracovních akcí týče, nějak akční. Na druhou stranu jsem ani celou dobu neseděla doma. S naším divadelním spolkem jsme vyrazili do Krkonoš, kde jsme měli domluvené představení, a když už jsme se tady o víkendu vyskytli, spojili jsme to s krátkým horským výletem. Lezli jsme na Medvědín, na což sice nebylo ideální počasí, ale navzdory bahnu a nulovým výhledům to byl příjemně strávený čas. Prodloužený víkend jsem využila k návštěvě rodičů, byť počasí tentokrát nepřálo ani žádnému procházení a byli jsme zalezlí doma, což byla docela otrava. Na konci měsíce jsme zašla na moc fajn knižní akci - křest Věku přízraků, kterému jsem dělala betačtenářku a na který se už moc těším, až si ho znovu přečtu ve finální verzi. A taky jsme s partou kamarádů zašli do Rudolfina na výstavu, i když musím říct, že ten druh moderního umění, který tam vystavovali, mi nic moc neříká.
Jak už jsem předestřela, divadelně to byl velmi bohatý měsíc, byť většina navštívených představení byly premiéry, a tím pádem vlastně pracovní akce. Napřed jsem viděla Bez roucha ve Studiu Dva. Nebylo to špatné, člověk se zasměje, ale v podání Divadla v Dlouhé se mi hra líbila o poznání víc. A pak už přišla řada na Městská divadla pražská. Napřed jsem v Komedii viděla Já, Johan*a, což je inscenace odevírající řadu důležitých společenských otázek stran identity a LGBTQ+ problematiky. Bylo to rozhodně zajímavé a text sám je skvělý, inscenace nicméně měla své mouchy. Následovala koprodukce Míroví vyjednavači, která získává body hlavně tím, že jde o politické divadlo, protože provedení úplně přesvědčivé není. Závěr měsíce patřil nejprve imerzivní dokumentární inscenaci Café 1933, která zpracovává problematiku hladomoru na Ukrajině, který nebyl ničím jiným než státem řízenou genocidou. Potom jsem si nemohla nechat ujít dramatizaci Neapolské tetralogie Eleny Ferrante. Geniální přítelkyně je ohromný divadelní epos, který je ale hereckým koncertem a přes mimořádnou délku za vidění stojí.
Po delší době jsem taky navštívila klasické kino. Tentokrát jsem si nemohla nechat ujít Baladu o ptácích a hadech, jelikož Hunger Games miluju a tahle kniha se mi taky líbila. Filmové zpracování bylo skvělé a v některých ohledech se mi možná líbilo i víc než kniha, což neříkám často.
A pokud jde o filmy a seriály, začala jsem pomalu najíždět na vánoční náladu a pustila jsem si Angel Falls Christmas, což byla klasická vánoční romantika, která příliš nepřekvapí, ale je velmi koukatelná. A pak jsem na Netflixu objevila naprosto geniální show s názvem Devil's Plan, kterou vytvořili Korejci a která je založená na tom, že skupinka vysoce inteligentních lidí hraje různé druhy v podstatě společenských her. Nevěřila bych, že něco takového mě může tak moc bavit, ale stalo se. A jako drobný bonus se vítězem stala osoba, které jsem od začátku fandila. :)
A teď ještě ke čtení. I s ohledem na pracovní vytížení to nebylo valné. Zvládla jsem jenom pět knížek, ale věřím, že v prosinci to zlepším. Měsíc jsem zahájila letní oddechovkou Letní bouřky, která měla velmi milou prázdninovou atmosféru a i když by se hodila spíš na dovolenou, i v listopadu bylo milé po ní sáhnout. Následovala další spíše letní oddechovka Kdo ti píše?, v níž autorka odlehčenou formou řeší závažné společenské otázky. Potom jsem sáhla po Mateřském mléku, románové rodinné kronice Lotyšska za minulého režimu, v níž člověk sleduje dějiny skrz perspektivu tří generací žen v jedné rodině. Kvůli bookclubu jsem si přečetla Temný obraz, který mi nesedl a ani nijak nenalákal na další tvorbu autora. No a závěr měsíce patřil Bílé Vodě, rozsáhlé románové fresce o akci Ř, kterou jsem odkládala docela dlouho a vlastně vůbec netuším proč, jelikož to bylo fenomenální.
A jako obvykle, o knihách mluvím i ve videu, takže na něj můžete mrknout. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat