Ztraceno v překladu

O tom, že knihy bývají občas dost mizerné po stránce korektur, už jsem tady mluvila. Co si ale počít, když je špatný překlad? A věřte mi, stává se to poměrně často. Literární překlad je totiž samostatné umění, k jehož osvojení potřebujete výrazně víc, než jen perfektně ovládat jazyk. A bohužel, ani tahle podmínka není kolikrát splněna.

Elle Kennedy - Lov

Univerzitní prostředí je místem, kde se většina mladých lidí teprve hledá. Sice studují určitý obor, ale to ještě nutně neznamená, že vědí, kam se mají vrtnout. A podobně komplikované to bývá i se vztahy. Pokud se vám líbila série Off-Campus, pak určitě uvítáte i její spin off Briar U. Elle Kennedy vás vezme zpět do prostředí vysokoškolského hokeje a představí příběhy nových i staronových hrdinů.

Lístky, prosím

Autor: Vít Malota, Kateřina Popiolková, Kateřina Studená

Premiéra: 24. 7. 2019 (derniéra 29. 7. 2020)

Uvádění: Za Poříčskou bránou 7

Režie: Vít Malota, Kateřina Popiolková, Kateřina Studená

Jak (ne)plnit cizí očekávání?

Občas si říkám, že žijeme ve zvrácené době. Svět se okolo nás řítí bleskovou rychlostí, občas kvůli tomu míváme pocit, že nás život tak trochu míjí, a do toho neustále bojujeme s očekáváními lidí okolo nás. A někdy i s našimi vlastními. Ať totiž chceme nebo ne, okolí nás ovlivňuje, třeba jen podvědomě, a my pak sami sebe obviňujeme z toho, že nejsme tak úspěšní jako naši vrstevníci. Co se to se světem stalo, že máme potřebu se neustále s někým srovnávat a klást na sebe úplně zbytečné nároky? Zvlášť když mnohdy ani nejde o cíle, které by nám byly vlastní...

Meda

Autor: Daniela Sodomová (Šteruská)

Premiéra: 4. 7. 2020

Uvádění: Muzeum Kampa

Režie: Adéla Stodolová Laštovková

Julie Caplinová - Pekárna v Brooklynu

Dostat se z milostného zklamání jde mnoha způsoby. Sice nějakou dobu zabere, než vás to přebolí, ale nakonec se vzpamatujete. A jednou z možností, jak dát životu nový cíl a směr, je odcestovat někam daleko. Možná je to útěk od problému. Anebo možná spíš šance na nový start.

OBLÍBENCI...Místa v Praze

Praha patří k nejkrásnějším městům, která lze navštívit, což ostatně potvrzují i zástupy turistů, které tady denně potkáváme. Letní procházka po našem hlavním městě je zážitek pro otrlé, pokud však víte, kam zavítat, můžete si dopřát luxus klidu a ticha i v jinak přelidněném velkoměstě. Sepsala jsem pro vás pár míst, kam ráda chodím. Některá jsou turističtější, jinde je větší klid, ale všechna mají něco do sebe. Tradičně připomínám, že řazení je čistě náhodné. :)

Cynthia Harrod-Eagles - Bouřlivé časy

Evropou dál otřásá první světová válka. Konflikt, který sliboval skončit do Vánoc 1914, se protahuje, na obou stranách postupně docházejí síly i materiál, a navíc se objevují nové bojové strategie a zbraně. Válka se začíná vést novým, moderním způsobem, který nikdo nepamatuje. A o to je děsivější.

Do okolí Prahy... Čertovy hlavy

Zhruba tři čtvrtě hodinky autobusem od Prahy se nachází obec Želízy. Na první pohled není nijak zvlášť zajímavá, narazíte v ní nicméně na poměrně neotřelé umělecké dílo - dva velké reliéfy čertích hlav vytesaných do pískovcového monolitu. A to je jenom začátek našeho putování. :)

Nino Haratischwiliová - Osmý život (pro Brilku)

Literární kronika jedné rodiny a zároveň výpravná exkurze do dějin Sovětského svazu, potažmo celého bývalého východního bloku, tak by se ve stručnosti dala charakterizovat rozsáhlá próza Nino Haratischwiliové Osmý život. Na téměř devíti stech stranách tohoto objemného románu ožívají osudy několika generací rodiny, do jejichž životů zasáhly nejen dějiny, ale i, a to především, intimní soukromé tragédie.

Zuzana Dostálová - Soběstačný

Rozvod rodičů bývá pro dítě zátěží už sám o sobě. Když se však přidruží ještě nedostatek financí, nezájem ze strany otce, který rodinu opustil, aby si mohl založit novou, a vážná nemoc matky, je toho na jednoho chlapce málem víc, než se dá zvládnout. Štěpánovi je na začátku příběhu pouhých třináct, přesto se zdá, že toho zažil víc než dospělý dvojnásobného stáří.

Přečteno ČERVEN 2020

Červen byl pro mě v mnoha ohledech náročný, a to zejména kvůli narůstajícímu množství práce. Většinu měsíce jsem strávila nad korekturami textů, což se ve výsledku odrazilo i na mojí chuti vůbec něco číst. Jsem ale ráda, že se život pomalu začíná vracet do starých kolejí. Covid-19 stejně jen tak nezmizí a budeme se muset naučit s ním nějak žít, takže je příjemné postupně se zbavit všech omezení a dopřát si zase normální život se vším, co k němu patří. :)