Červenec se pro mě nesl spíše v pracovním duchu a místy to bylo extrémně náročné. Tím spíš, že venkovní teploty pomalu, ale jistě stoupaly a klimatizace v naší kanceláři sveřepě odmítala fungovat. A aby toho nebylo málo, začaly opravovat dvůr, takže cesta do práce se pro mě stala závodem na překážkové dráze, o hluku způsobeném sbíječkami ani nemluvě. Jinak to však byl celkem fajn měsíc, a to i co se čtení týče.
Protože léto je ideální příležitostí k cestování, absolvovala jsem několik výletů. Zkraje měsíce jsme se vypravili do Želíz, kde v polovině 19. století působil Václav Levý a v pískovcových skalách okolo Liběchova vytvořil řadu velmi zajímavých reliéfů. Nejznámější jsou Čertovy hlavy, nicméně za návštěvu určitě stojí celý okruh. Víc o našem výletě si můžete přečíst tady. No a na konci měsíce jsme se pro změnu rozhodli poznávat nádheru Českého krasu a vypravili se do Koněpruských jeskyní. Samozřejmě že jsem pro vás sepsala informace i k tomuhle výletu, takže si můžete počíst tady. :)
Kultura se pomalu, ale jistě vrací, takže pochopitelně nedokážu odolat tomu, abych ještě před začátkem podzimní sezóny navštívila všechno, co se dá. V půlce července to byla Meda inspirovaná životním příběhem Medy Mládkové. Představení je skvělé a rozhodně ho můžu doporučit, nicméně vyrážely jsem na něj s mamkou nadvakrát. Poprvé nám totiž plány zhatil požár Muzea Kampa, v důsledku něhož se nemohlo hrát. Náhradní termín však už naštěstí klapl a ještě se vydařilo počasí, takže skutečně skvělý zážitek. Později v měsíci jsme vyrazili taky na imerzivní divadlo. Pokud mě sledujete už delší dobu, víte, že mě tenhle koncept dost baví a ráda testuju nové inscenace v tomhle duchu. Lístky, prosím... jsou o předvolebním období, během nějž sbíráte informace, abyste správně rozhodli, komu věnujete svůj hlas. A musím říct, že to byl velmi zajímavý zážitek.
A po delší době jsem zašla taky do kina. Začal se totiž promítat Havel, na kterého jsem byla zvědavá už od chvíle, kdy jsem se dozvěděla o jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že jsem od filmu vlastně nic nečekala, jsem ani nemohla být zklamaná, nicméně žádná nezapomenutelná podívaná to nebyla. Tvůrci Havlovy osudy hodně okleštili a vyzobali z nich v podstatě jen krátké výseky, které neznalému jeho života asi ani nebudou dávat smysl nebo se v nich ztratí. Z celého příběhu se navíc úplně vytratil i jakýkoliv důvod, proč by měl být Havel považován za morální autoritu. Ve filmu působí prostě jako váhavý sukničkář. Herecký výkon Viktora Dvořáka je nicméně obdivuhodný.
A teď k tomu, co jsem vlastně v červenci přečetla. Musím říct, že jsem si vedla výrazně lépe než v červnu a zvládla jsem nakonec osm kousků. Navíc se jednalo o vážně dobré knížky, takže s touhle bilancí můžu být absolutně spokojená. Začala jsem románem Soběstačný o nelehkém údělu dospívajícího v rozvedené rodině. Pak jsem si vzala takřka monstrózní bichli, Osmý život (pro Brilku), kterou se nebojím označit za románovou kroniku dvacátého století. Následoval v pořadí už devětadvacátý díl Dynastie Morlandů s názvem Bouřlivé časy. Dopřála jsem si i jednu jednohubku o vztahu člověka k přírodě Muž, který sázel stromy. Pak jsem přeladila na romantickou notu a vzala jsem si další ze série Romantických útěků, Pekárnu v Brooklynu. A protože podobné oddechové čtení mám moc ráda, následoval začátek nové série Elle Kennedy Lov. Zavítala jsem také do Paříže konce 19. století a zúčastnila se Bálu šílených žen. A závěr měsíce patřil už několikátému re-readingu mé srdcovky Pýcha a předsudek.
Jako obvykle přidávám i video, takže se můžete mrknout na moje povídání o knížkách. A budu ráda, když se v komentářích podělíte, co pěkného, jste v červenci přečetli vy nebo jaký je vás názor na některou z mnou přečtených knih. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat