Měsíc se s měsícem sešel a máme tady další shrnutí. Za září jsem stihla přelouskat 10 knížek, což mě upřímně lehce šokovalo, protože vůbec nechápu, kde jsem si na ně našla čas. Je paradox, že když normálně chodím do práce, zvládnu toho přelouskat víc, než když si vezmu dovolenou. :D Nicméně ještě než si o nich popovídáme, mrkněme se, jaký pro mě ten měsíc vlastně byl.
Září znamená, že se pomalu znovu rozjíždí divadelní sezóna. A nebyla bych to já, abych toho okamžitě nevyužila. Do divadla jsem zašla dvakrát. Nejdřív na dramatizaci románu Jaroslava Havlíčka Ta třetí ve Vršovickém divadle MANA. Šlo o poměrně klasickou, nijak zvlášť zajímavou inscenaci, která nicméně jako odpočinek dobře posloužila. A viděla jsem taky jeden muzikál, konkrétně Vlasy v Kalichu. Koncept, který tvůrci zvolili, je velmi specifický a zejména v první půlce lehce skřípe, nicméně vlastně se mi to líbilo.
Zvládla jsem i jedno kino. V září se totiž premiéroval mnou dlouho očekávaný film Panství Downton. Jelikož miluju seriál, o čemž vám třeba někdy povyprávím víc, filmové pokračování jsem si prostě nemohla nechat ujít. A bylo to přesně tak milé a pozitivní, jak jsem čekala. Všechno, co jsme tak milovali na seriálu, jenom na velkém plátně, s ještě zářivějšími kostýmy a pěknější kamerou. Myslím si, že jde o perfektní zakončení celé série a těším se, až se do ní zase někdy pustím. :)
Pokud jde o knížky, měsíc jsem zahájila s romantickým příběhem z Paříže Báječný krámek s čokoládou. Bylo to milé, nenáročné, prostě přesně takové, jak jsme u Jenny Colgan zvyklí. Jen bych se teď nejradši rovnou vypravila do Francie. :) Následně jsem si vzala velmi oddechovou historickou romanci Panství Edenbrooke, která se dá považovat za typickou červenou knihovnu, ale čte se prakticky sama, tudíž pro romanticky naladěné dušičky je zcela ideální. U historie jsem ještě zůstala, tentokrát se skutečným historickým románem, protože jsem se pustila do 28. pokračování Dynastie Morlandů, Království snů, které čtenáře zavede mimo jiné na Titanic. Pak jsem zabrousila do vod young adult literatury a otevřela si Muffin a čaj, což je pro mě koncentrovaná dávka roztomilosti, kterou jsem si mimořádně užila. U young adult jsem ještě chvíli zůstala, jen jsem z reálného skočila do fantasy světa s Krutým princem. To bylo čtení poměrně kruté, místy až trochu zvrácené, ale ne vyloženě špatné. Vrátila jsem se také k jedné z rozečtených sérií, konkrétně Rickovi Riordanovi a jeho Apollónovu pádu. I druhý díl mě bavil a postavu Apollónu zbožňuju zase o krapínek víc. Kvůli blížícímu se Humbooku jsem sáhla také po knížce od Mary E. Pearson, konkrétně po prvním díle jejích Kronik pozůstalých, Falešném polibku. A musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Autorčin styl a jazyk mi perfektně sedí, takže se v brzké době pustím i do pokračování. Ke konci měsíce jsem měla chuť na trochu romantiky, tudíž jsem si otevřela Spolubydlící, kteří mě zaujali svým nápadem, ale nijak zvlášť nenadchli zpracováním. Přelouskala jsem taky knížku, kterou jsem k recenzi dostala přímo od autorky. Sazínkové a Mračná země je velmi roztomilá knížka asi spíš pro starší děti, ale bavit by mohla i ty mladší a zejména jejich rodiče. Měsíc jsem zakončila knihou Střípky času, což je urban fantasy s tematikou cestování časem, která mě nicméně nijak zvlášť nenadchla. Námět totiž sliboval víc, než reálně poskytl.
Celkově bych své knižní září hodnotila spíš jako průměr. Narazila jsem sice na pár vynikajících knih, ale převažovaly ty nijak nevybočující z průměru. Co přesně si o jednotlivých kouscích myslím, se dočtete v recenzích nebo zjistíte ve videu. :) Budu se těšit zase za měsíc.
Žádné komentáře:
Okomentovat