Některé podniky se stanou legendárními a stačí k tomu málo. Café Groll v Českých Budějovicích patří k vykřičeným domům s vynikající pověstí a prvotřídní klientelou. Zdejší bordelmamá totiž zná přání svých zákazníků ještě dřív, než je stačí vyslovit. A předchází si i našeho hlavního hrdinu Rudolfa, který se coby doktor o všechna její děvčata, a nejen o ně, stará.
Přijít o rodiče je drsné a dává proto smysl, že se uchýlíte k nejbližším žijícím příbuzným. Mary má pouze tetu, na kterou si pamatuje už jen matně, posledním přáním její matky však bylo, aby se po její smrti vydala právě k ní. Mary by mnohem radši zůstala doma a starala se o rodinný statek, pro osamělou ženu se však něco takového nehodí. Rozhodne se proto přeci jenom vydat do hospody Jamajka, kde její teta a strýc žijí, ovšem netuší, co ji tam vlastně čeká.
Rodinu si člověk nevybírá. Občas se však narodí do takové, kterou by nejradši úplně vymazal ze svého života, byť dospět k takové úvaze zabere hodně času. Tara Westoverová ve své autobiografii popisuje cestu vedoucí z otcova šrotiště až k doktorátu na Cambridgi. Cestu dlouhou, strastiplnou a zasypanou neskutečným množstvím překážek, na níž musela mnohokrát volit mezi srdcem a vlastním svědomím. Cestu bez návratu.
Válka skončila, v celém světě oficiálně zavládl mír, ale ne všichni se z něj můžou radovat. Obyvatelé Východního Pruska se nacházejí v nezáviděníhodné pozici, protože jsou příslušníky poraženého německého národa, ale zároveň je okupuje Rudá armáda, která je vyhání z domovů a zabírá jejich životní prostor. Desítky rodin se musí choulit v naprosto nevyhovujících chatrčích, umírají hlady a mír pro ně nepřináší ani stín lepšího života, po kterém toužili.
Jak to může dopadnout, když se člověk rozhodne zahrát si na boha? Viktor Frankenstein je velmi ambiciózní, baží po poznání a posunování hranic lidského vědění, naplno si však neuvědomuje důsledky svých činů. Ty ho však nezávisle na jeho vůli začnou pronásledovat a přivedou do neštěstí nejen jeho.
Autor: Gertruda von le Fort
Překlad: Jaroslava Votrubová-Koutecká
Divadelní adaptace: Lucie Trmíková
Premiéra: 23. 6. 2021
Uvádění: Divadlo v Dlouhé
Režie: Jan Nebeský
V dětství máme všichni velké sny a touhy, ale kolik z nich se nakonec skutečně vyplní? Aneta, Kryštof a Nela jsou spolužáci ze základní školy, jejichž cesty se po páté třídě rozejdou. Když se pak po dvaceti letech setkají na třídním srazu, vypadá jejich život podstatně jinak, než by čekali.
Cesta výtahem je obvykle banální záležitost, která slouží pouze jako prostředek, jak se dostat z místa na místo. Může se však proměnit v cestu očistcem, máte-li pouze zhruba minutu, než výtah dojede z horního patra do přízemí na to, abyste učinili jedno z nejzásadnějších rozhodnutí svého života.
Každý rok se odehrává jenom jednou a nabízí nám 365 unikátních příležitostí něco zažít, splnit si své sny nebo prostě jen tak být. A když je za námi, vůbec není od věci trochu bilancovat. Takže jaký byl můj rok 2021?
Samota je hrozná. Zvlášť když to na první pohled vypadá, že se vůbec nic neděje a že vám vlastně nic neschází. June je od smrti svého strýčka velmi osamělá, protože ve škole nemá žádné kamarády, se starší sestrou si už dlouho nerozumí a jediná osoba, která ji vždy byla na blízku a podporovala ji v jejích snech, už není mezi živými. A právě z pocitu samoty a vyloučení se začne rodit zakázané a velmi křehké přátelství.
Když randíte s kolegou a neklapne to, můžete se těšit na spoustu rozpačitých setkání v práci a hromadu postranních pohledů od lidí, kteří se snaží předstírat, že je to ve skutečnosti vůbec nezajímá. Jane má za sebou úspěch s obrovským investigativním článkem, ovšem taky nepříjemný rozchod, k němuž došlo po e-mailu. Aby nabrala trochu optimismu a sil, vyšle ji šéfredaktorka do Norska, na odpočinkovou reportážní cestu po stopách vánočního stromku na Trafalgarském náměstí. Je to ale úplně jiný příběh, který Jane nakonec objeví.
Prosinec pro mě tradičně bývá na pomezí mezi stresem a relaxem. Stres zažívám, protože je potřeba dokoupit dárky a zabalit je. napéct cukroví, obstarat návštěvy a dodělat všechny pracovní resty. Relax přichází v průběhu svátků, kdy si obvykle dopřávám zaslouženou dovolenou. Letos to bylo ještě o to hektičtější, že jsem ke konci roku odcházela z práce a potřebovala jsem předat všechny svoje záležitosti svojí náhradě. Není se tedy co divit, že jsem se na vánoční volno vysloveně těšila.
Příběhy a pohádky si lidé vyprávějí od nepaměti. Ať už proto, aby lépe porozuměli světu, nebo aby se přesvědčili, že svět není tak strašné a nehostinné místo, jak se někdy tváří. Vyprávět pohádky dneska je stejně zodpovědná práce, ne každý to však zvládne. Lukáš Daniel Pařík však vytvořil plnohodnotný fantasy svět, v němž je i přes jeho komplexnost místo pro příběhy se šťastným koncem.
Riley se proslavila jako autorka úspěšných romancí, ale zdá se, jako by jí docházel dech. Její poslední kniha propadla a před ukončením smlouvy s nakladatelem ji momentálně může zachránit pouze další úspěšný román. A protože všichni milují Vánoce, měl by to být zamilovaný příběh odehrávající se právě v tomto období roku. Problém je, že Riley Vánoce neslaví. A navíc si to stihla rozházet s pořadatelem speciální vánoční akce, jejíž je patronkou, ještě dřív, než se stihli pořádně seznámit.
Karel Gott je nejen českým, ale vlastně tak trochu i světovým fenoménem. Jeho písničky daleko přesáhly české hranice, a i když on sám už není mezi námi, jeho hudba jako by zůstávala věčnou, poslouchá se a fanoušci se k ní moc rádi vracejí. Kým ale zpěvák, který za sebou měl šedesátiletou úspěšnou kariéru pod taktovkou dvou různých režimů, vlastně byl? Na to přináší, aspoň z části, odpověď jeho autobiografie.
