Mary E. Pearsonová - Zrádné srdce


Lia se ze všech sil snažila vyhnout domluvenému sňatku s mužem, jehož nezná a jenž se jí už z principu protiví. Osud má však trochu zvrácený smysl pro humor, takže právě ten, před nímž tak moc chtěla uprchnout, se stal součástí jejího života a zapsal se jí do srdce. Místo, na němž se ocitli, však jejich vztahu ani trochu nepřeje a přežití se mění ve věc prvořadého významu.

Sarina Bowen & Elle Kennedy - On


Wes a Jamie se jako puberťáci kamarádili a měli k sobě blízko, pak se však něco pokazilo a jejich přátelství vzalo za své. Teď na sebe v podstatě náhodou znovu narazí na vysokoškolském hokejovém turnaji. Prvotní setkání je možná rozpačité, ovšem mnoho let přátelství se jen těžko zapomíná, přestože bylo přerváno dost necitlivým způsobem. Podaří se těm dvěma jejich vzájemné vztahy nějak poslepovat?

Podzim je tady


Říká se, že lidé mají rádi období, ve kterém se narodili. Já přišla na svět v září a tuhle teorii můžu potvrdit. Jsem totiž obrovským milovníkem podzimu. Možná ne všech jeho aspektů, ale přesto jde o období, které je mi podivně blízké. Uchvacuje mě jeho charakter, barevnost a vlastně celková atmosféra. Ten pocit, že léto už je za námi, ale do zimy je pořád ještě daleko. A že se všechno tak nějak zklidňuje.

Opisy


Autor: Štěpán Tretiag, Lukáš Černý a kol.

Premiéra: 8. 4. 2019
Uvádění: pavlačový dům Za Poříčskou bránou 7, Praha

Režie: Štěpán Tretiag

Cynthia Harrod-Eagles - Bílá růže


Vypukla první světová válka a svět už nikdy nebude jako dřív. Když je celá zem odhodlaná hrdinně čelit Němcům a na hlavu je porazit, Morlandi pochopitelně nemohou stát stranou. Na válečném úsilí se chce svou špetkou podílet každý, i kdyby třeba absolutní maličkostí. Muži odcházejí na frontu, ženy zůstávají v zázemí, ale všichni vidí budoucnost optimisticky. Pravdu o válečném konfliktu zatím nikdo netuší.

Amie Kaufmanová & Jay Kristoff - Obsidio


Velké vesmírné putování se chýlí ke konci. Zbývá ten nejtěžší úkol - přežít v boji o život, k němuž se pomalu ale jistě schyluje. Naši hrdinové už toho zvládli hodně, rozhodně však nejsou mimo nebezpečí. Spíše naopak. A pokud se navíc chtějí pomstít agresorům a ujistit se, že jejich čin nezůstane bez trestu, čeká je ještě pekelné množství práce.

Špetka nostalgie nad dýňovým latte


Nedávno jsem se stavovala ve Starbucksu na Pumpkin Spice Latte. Byla to moje první návštěva tohohle řetězce po strašně dlouhé době, a když jsem odcházela s kelímkem v ruce, přepadla mě lehká nostalgie. Vzpomněla jsem si na časy, kdy byl kelímek s kávou pravidelnou součástí mého studia a dýňovým latte jsem slavila nejen nastupující podzimní sezónu, ale každý další uplynulý týden nového semestru. Na jednu stranu to ještě není tak dávno, co jsem definitivně opustila školní lavice, na druhou mi to připadá jako doba tak trochu z jiného života...

Lazarus


Hudba, texty, libreto: David Bowie, Enda Walsh
Překlad: Michal Zahálka

Premiéra: 12. 10. 2019
Uvádění: Divadlo Komedie

Režie: Marián Amsler

Erin Watt - Prohnilé království


Royalovi se vrací po páté a já doufám, že naposledy. Víc dílů už bych totiž nemusela psychicky zvládnout. Závěrečné pokračování obsahuje v podstatě všechno, co ještě sérii chybělo k naplnění potenciálu všemožných předvídatelných klišé a velmi bizarních zvratů. Příběh se ztratil kdesi na půli cesty a závěr působí, jako by snad ke knize ani nepatřil. Zkrátka jde o jedno velké trápení.

Voda (a krev) nad vodou


Hudba a texty písní: Elán
Libreto: Ján Ďurovčík, Peter Pavlac

Premiéra: 5. 9. 2019
Uvádění: Divadlo Kalich

Režie: Ján Ďurovčík

Pavel Bareš - Projekt Kronos


Svět překonal další ničivou válku, ale moc toho z něj nezbylo. V podstatě to vypadá, že přežívají pouze ojedinělé městské aglomerace, které už se nemůžou rozrůstat do šířky, a proto stoupají směrem vzhůru. Attiona City není v tomto ohledu výjimkou. Zatímco bohatí a privilegovaní žijí v horních patrech Centra přímo pod sluncem a modrou oblohou, ti méně šťastní uvízli v Downtownu, kam se denní světlo nemá přes horní patra šanci prodrat. S městem je něco hodně, hodně špatně. Mají jeho obyvatelé vůbec nějakou šanci přežít?

Škola základ života. Anebo ne?


O vzdělání se mluví poslední dobou čím dál častěji. Především se neustále přetřásá, jak je český vzdělávací systém zkostnatělý a absolutně neschopný připravit mladé lidi do života. Padají argumenty ze všech stran, přičemž pravda zůstává někde na pomezí. České vzdělávání není vyloženě špatné, najdete na něm řadu pozitiv. Má však také svá negativa. A ty mnohdy v diskuzích převáží.

Humbook 2019

Humbook je událost, na kterou se všichni milovníci YA literatury těší prakticky celý rok. Je pro ně totiž důkazem, že v tom ani náhodou nejsou sami a že podobných bláznů do knížek pro mládež jsou celé mraky. A že spousty z nich vůbec nemusí být cílovka. To mám ostatně otestováno sama na sobě, protože do kategorie teenager se neřadím už pěkně dlouho. Jaký tedy letošní Humbook byl? 

Vzhledem k tomu, že jsem Pražák a navrch bydlím prakticky na metru linky C, jsem to s brzkým vstáváním nemusela nijak zvlášť přehánět. Z domu jsem se sice vypravila s mírným zpožděním oproti plánu, nicméně na místě činu u Kongresového centra jsem byla v perfektním čase krátce po půl desáté. Zrovna se začalo pouštět dovnitř, takže jsem se zařadila na konec rychle postupující fronty a za pár minut byla vevnitř. Neustálé čekání na něco je ostatně na podobných akcích asi normální a nic moc s tím nenaděláte.

Erin Watt - Padlý dědic


Pro Ellu a Reeda všechno dopadlo dobře, takže je nejvyšší čas zajistit šťastný konec i ostatním bratrům. Autorská dvojice Elle Kennedy a Jen Frederick, které společně píšou pod pseudonymem Erin Watt, se rozhodla přijít s dalším pokračováním ságy o rodině Royalů a slibují, že Royalové vás zničí. Což se jim daří, byť asi ne přesně tak, jak to autorky zamýšlely.

Přečteno ZÁŘÍ 2019


Měsíc se s měsícem sešel a máme tady další shrnutí. Za září jsem stihla přelouskat 10 knížek, což mě upřímně lehce šokovalo, protože vůbec nechápu, kde jsem si na ně našla čas. Je paradox, že když normálně chodím do práce, zvládnu toho přelouskat víc, než když si vezmu dovolenou. :D Nicméně ještě než si o nich popovídáme, mrkněme se, jaký pro mě ten měsíc vlastně byl.

Petra Slováková - Střípky času


Cestovat časem do minulosti, krást drahé předměty a potom je co nejlépe zpeněžit, kdo by si něco podobného nepřál? Jana má zvláštní nadání, které nevyužívá právě čestným způsobem. Vzhledem k nezáviděníhodným životním podmínkám však nemá moc na výběr. Prostě potřebuje peníze. Jednoho dne se ovšem krádež nepříjemně zvrtne. A Jana se najednou ocitá nadpřirozenu mnohem blíž, než by si kdy dokázala představit.

Má ještě vůbec smysl psát? aneb má cesta blogerky


Poslední dobou se zase vyrojily články o tom, jestli se dnešnímu blogerovi vůbec vyplatí psát články. Zvlášť na knižním poli. Čtenost totiž dlouhodobě klesá, recenze nikoho nezajímají a komunita se proto ve velkém přelévá na momentálně progresivnější platformy, jako je Instagram. Je to asi naší zrychlenou, možná až lehce uspěchanou dobou, která dlouhým článkům nepřeje. Copak není snazší při čekání na autobus nebo tramvaj rychle prolétnout feed na Instagramu, když mozek je schopen obrázek zavnímat během zhruba vteřiny? A to je vědecky prokázáno. Na druhou stranu, když píšete o knížkách, tak nějak předpokládáte, že vaši čtenáři reálně čtou. Nikdo totiž nejde na knižní blog, aby se koukal na obrázky. Spíš ho zajímá něčí názor na konkrétní titul. Jestli se ho dozví, nebo se dozví vůbec něco krom spoilerů, to už je věc druhá.

Martina Macháčová - Sazínkové a Mračná země


Co dělat, když zemi zasáhne sucho, nezaprší a nezaprší a rostlinky na to doplácejí, protože semínka nemají dostatek vláhy a energie, aby mohla vyklíčit? Sazínci, kteří mají péči o semínka v popisu práce, si začínají zoufat. Zachránit by je mohla dávná věštba, podle níž musí vyrazit rytíř do Mračné země, kde snad konečně najde vodu. Jak tohle dobrodružství nakonec dopadne?

Beth O'Leary - Spolubydlící


Představte si, že se ocitnete ve vážně svízelné finanční situaci, peněz se vám právě nedostává, ale nutně potřebujete bydlení. Je jasné, že v takovém případě vezmete za vděk prakticky čímkoliv. Třeba i trochu zvláštní nabídkou spolubydlení, při níž se sice budete dělit o postel, ale reálně se vlastně vůbec nepotkáte.