New York je věčně živou pulzující metropolí, která nikdy nespí a nikdy si nedopřeje oddechu. Nevypadal tak však vždycky. Jak se vlastně dnešní velkoměsto zrodilo, co tomu předcházelo a jak šel se zdejším územím čas? Autorka bere čtenáře na procházku historií do dob, kdy na ostrově jménem Manhattan ještě sídlily indiánské kmeny, a popisuje, jak je evropští dobyvatelé postupně vyhnali a začali zdejší krajinu proměňovat k obrazu svému...
Scénář: Jakub Maksymov, Lenka Dombrovská, Marta Hermannová
Premiéra: 8. 6. 2024
Uvádění: Divadlo Komedie
Režie: Jakub Maksymov
Ostrov, který nikdo nenajde, pokud o jeho existenci neví, a parta kluků, kteří mají zakázáno vyrůst. Cornelia Travniceková se ve své magicko-realistické próze inspirovala Petrem Panem, vedle aluze na slavný pohádkový příběh však vytváří také společenskou sondu do problematiky moderního otroctví a obchodu s bílým masem.
Náležet ke šlechtě, ale přitom být chudá jako kostelní myš není žádný med. Anabelle Peytonová o tom ví své. Po smrti otce nezůstalo její rodině nic než dluhy a londýnský život je drahý. Pokud chce dívka udržet svého bratra na studiích a zároveň zajistit sobě i matce odpovídající životní úroveň, bude se muset velmi dobře vdát. Ovšem dobře situovaní svobodní šlechtici nerostou na stromech, nemluvě o tom, že málokterý by stál o nevěstu bez věna.
New York konce 30. let je blyštivé velkoměsto nabízející spoustu příležitostí každému, kdo umí věci vzít za správný konec. Mezi ctižádostivými bankéři a okouzlujícími dámičkami z polosvěta není ve své podstatě zas tak velký rozdíl. Všichni totiž chtějí jenom uspět v lidském mraveništi svádícím nepřekonatelnými večírky i svou svobodomyslnou atmosférou.
Květen je měsíc, který mám vlastně docela ráda, ale zároveň měsíc, který byl pracovně docela náročný, protože s blížícím se koncem sezóny prostě docházejí síly a člověk už jen netrpělivě očekává dovolenou. Naštěstí je to však i měsíc s relativně příjemným počasím předznamenávajícím blížící se léto a nemůžu říct, že by byl chudý na zážitky.
Když se celý život připravujete na konkrétní kariéru a pak vás někdo přinutí otočit o sto osmdesát stupňů, je to vcelku nemilé. Přesně to se ale stane Violet. Už od dětství věděla, že z ní jednou bude písařka. Když však nastane den, kdy má za úkol zvolit si kvadrant, pod tlakem matky je donucena přidat se k jezdcům, tedy mezi ty nejelitnější královské bojovníky, kteří svůj osud spojují s draky. Na první pohled to možná působí lákavě, problém je v tom, že právě v tomhle kvadrantu se jen omezené procento studentů dožije konce školy.
Pracovat pro kriminálku je bezpochyby snem nejednoho z nás. Tím spíš, že nám televize ve velkém servíruje nejrůznější detektivky, v nichž zapálení vyšetřovatelé přicházejí na kloub těm nejzapeklitějším zločinům. Jaká je však realita policejní práce? A jak moc se liší od toho, co jsme zvyklí vídat na obrazovkách. Nejen o tom je další z rozhovorů Martina Moravce.
Někdy stačí naprostá drobnost, aby se váš život obrátil vzhůru nohama. Čtveřice kamarádek se zná od školy, byly však zvyklé spolu udržovat spíše příležitostný kontakt. Když ovšem jedna z nich uspořádá velmi bouřlivou rozlučku se svobodou, životy všech se začnou měnit. Máloco je totiž takové, jaké se to na první pohled jeví, a pravdu si mnohdy neuvědomujeme ani my sami.
